Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Lily Evansová - rudovlasá studentka Nebelvíru, která už nějaký ten pátek chodí s Jamesem Potterem, kterému po letech naléhání konečně podlehla (tedy spíše podlehla "novému" Jamesovi, kterým se stal, jakmile mu došlo, že dívku svého srdce nezíská nejapným pokřikováním a nevhodnými návrhy) má konečně osmnáct! Což je nejen velká sláva v mudlovském světě, ale i v tom kouzelnickém. Celých šest let ji James Potter na její narozeniny tropil mnohem větší žertíky a představení než obvykle. Nebylo proto divu, že se dívka tohoto dne pokaždé se staženým žaludkem obávala. Jak to však bude probíhat nyní, když s tímto střapatým klučinou chodí? Povede se brýlatému chlapci alespoň trochu opravit roky předešlé a přichystá pro svou milovanou nezapomenutelný den? Změní se Lilyin postoj ke dni jejího narození? A co na to jejich přátelé? To vše a mnohem více se dočtete v této bonusové povídce k příběhu Co takhle rande, Evansová?!

UPOZORNĚNÍ! Může obsahovat spoilery z povídky Co takhle rande, Evansová?! Od doby, co si Lily Evansová konečně přiznala city ke klukovi, kterého celých šest let považovala za nepřítele, uběhlo už pár měsíců. Září se přehouplo v říjen, říjen v listopad a ten zase v prosinec. Najednou zde máme Vánoce! A ne jen tak ledajaké! V přítomnosti Pobertů není nic obyčejné a nudné! Milujete-li svět Harryho Pottera a především generaci Jamese a Lily, možná Vás tenhle příběh zaujme. Zajímá-li Vás odpověď na tyhle otázky, račte vstoupit do této bonusové "mini" povídky! Jak asi probíhaly Vánoce našich hlavních hrdinů, kteří se toto krásné období rozhodli strávit v milovaných Bradavicích? Jaké překvapení a dárečky si vzájemně nadělili? Jak se jejich společné pouto prohloubilo? A jak jsou na tom se vztahy jejich přátelé? A zajímá-li Vás příběh, který tomuto předchází a ještě jste jej nečetli, můžete tak učinit zde: http://www.wattpad.com/story/29285935-co-takhle-rande-evansová

S dovolením úžasné autorky Alice O'Really publikuji její příběh zde, na Wattpadu. Charaktery zde použité jsou duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové a Alice O'Really, jejich využitím mi neplyne žádný finanční prospěch. V příběhu jsou zpracovaná homosexuální témata, násilné scény, doporučený věk 18+. Můj příběh začíná na posledních stránkách šesté knihy. Jednoduše si neumím představit, že by Harry poslušně čekal ukrytý ve stínu, zatímco vyčerpaný a zraněný Albus čelí Smrtijedům... Zásadní prohřešek proti světu paní Rowlingové je ten, že v Elysejském klíči jsou všichni o jeden rok mladší. Důvod je prostý - domnívám se, že kouzelník dosáhne plnoletosti v okamžiku, kdy se jeho magie ustálí a on se tak ocitne na svém magickém vrcholu; protože respektuji hranici plnoletosti 17 let a současně potřebuji, aby plnoletý byl až po absolvování sedmého ročníku, v mém příběhu nastoupil do Bradavic o rok dříve. Ostatní odchylky, velké, malé, úmyslné či neúmyslné, mi snad laskavý čtenář odpustí. Je tedy počátek června 1996, Albus Brumbál právě vypil smrtelný jed chránící viteál, Severus Snape, vázaný Nezrušitelným slibem k Narcisse Malfoyové, za ním spěchá na astronomickou věž a Harrymu chybí necelé dva měsíce do šestnáctých narozenin... Příběh pokračuje Stopami Šelmy

Krásné Natálii se změní život v den, kdy její otec prohraje obrovskou částku v casínu a náhle se objeví i další, kterým její otec dluží. Když vytasí i zbraně, Natali pozná, že tentokrát už jde do tuhého. Majitel casína se po domluvě s jejím otcem rozhodne Natálii přijmout jako společnici, aby si zaplatila dluh za něho. Tím pádem pochopila, že šlo o otcovu životní prohru. Jenže majitelův syn Alex má s Natálií jiné plány.....

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Povídka vypráví příběh o šprtce Charlie a jejím úhlavním nepříteli Nickovi. Navzájem se nemohou vystát, ale když jim profesorka dá za úkol vypracovat projekt Tolerance, jsou nuceni spolu trávit čas. Po tomto čase Nick zjišťuje, že Charlie má i jiné stránky. Zábavnější. A Nick přece jen není takový idiot. Povídka plná sexu, lásky a zvratů. 2015 #5 v Teen Fikce

Jestli si myslíte, že používání magie je hračka, pak jste na omylu. Chereen Croix pochází z ušlechtilé čarodějnické rodiny, která je plná mágů zasedajících v Řádu a řídících zemi. Všichni jsou to urození čarodějové ovládající těžké stupně magie. Chereen je jejich přesným opakem. Místo krajkových šatů raději nosí kalhoty, toulá se po městě a magii neumí ovládat skoro vůbec. Zdá se jako dávno zavrhlý člen rodiny. Jelikož si všichni čarodějové z významných rodin v dětství musí vyvolat kouzlem svého čarodějnického pomocníka, Chereen není výjimkou. Zřejmě osud chtěl, aby si vyvolala opravdu silného společníka - lva Arthura, z kterého se stane její skoro jediný přítel. A potom je tady chlapec z obyčejné rodiny, se kterým se zná už od dětství. I přes to, že žije na přepychovém sídle, si nepřipadá nijak bohatě. Když zjistí, že na jejich sídlo má zavítat známý šlechtic s půvabným jménem Gabriel, je tvrdohlavě rozhodnutá, že se ani v jeho přítomnosti nebude chovat jako dáma, a tak se představuje jako rebelka pobíhající po lesích se svým lvem a patnáctiletým obyčejným chlapcem. Jenže to ani netuší, co všechno se rázem s příchodem pyšného šlechtice změní a jaká moc se v ní vlastně ukrývá... - Picture credit - Jason Chan Art, nejlepší umístění #2 ve Fantasy 2016 a 2# ve Fantasy 2017

NALEZNEŠ V KNIHKUPECTVÍCH V OFICIÁLNĚ VYDANÉ, TIŠTĚNÉ PODOBĚ Dovedete si představit, že ve světě, kde vládne přetvářka a faleš, existuje společnost, ve které je zakázáno skrývat své emoce? Kde nemůžete zatajit své pravé já? Přísně střežený vládní experiment, jehož cílem bylo lépe pochopit lidský imunitní systém, se zvrtnul. Proto bylo postaveno město, které není na žádné mapě, řídí se jinými zákony než venkovní svět a opustit jeho pomyslné hranice je pro jeho obyvatele mnohem těžší, než se na první pohled zdá. Mé jméno je Raven a v tom městě žiju. Jsem součást komunity, která měla zůstat utajena. Ale tenhle plán nevyšel...

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.