Japonsko je jedna z mála zemí, které mají spoustu děsivých legend a historek. Já jsem si jich pár našla... 12# místo v paranormalní

Po škole chodím s úsměvem na tváři, oni ale netuší co můj úsměv skrývá. Doma chodím, jako tělo bez duše. Čekám jen, kde přistane další rána. Horké slzy jsou mým každodenním chlebem. Nikdo se nikdy nedozví co je za mým úsměvem, ale pokud ano, můj život skončí lusknutím jeho prstů.

jsem Mona, nemám stejné dětství jako každá druhá dívka, místo krásného růžového pokojíčku s plno hračkami, mám hnusný pokoj s oloupanými uprostřed blázince.

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

Zdrcený Todoroki uteče z domova kvůli svému otci který ho týral. Bloumá po ulicích a shodou okolností dostane nabýtku přidat se k organizaci League of Villians a tím se pomstít svému otci. Rozhodne se že z něj stane Villian. Ale co se stane pokud narazí na stejně zlomeného zelenovlasého chlapce a začne se o něj zajímat? ! ( V TÉTO FF NA TODODEKU SE VYSKYTUJE I NĚCO ZE SHIPU SHIGADABI) ! Upozornění : 1. toto je jen fanfikce dané postavy jsem nevymyslela. 2. Jedná se o yaoi homofobové nečíst! 3. Omlouvám se za případné gramatické chyby v textu Ocenění : #5 Izuku Midoriya 1.9. 2019 #5 Todoroki 8.10. 2019 #12 bnha 9.10 2019

Prvý GgukTaeKook príbeh na SK&CZ Wattpade 1ungk0.0k: Čo robí na zoznamke niekto, kto má v biu napísané, že má fóbiu zo záväzkov? taesthetic: Čo robí zase na gay zoznamke niekto, kto má v biu, že je hetero? Start: 30.5.2019 End: 30.11.2019

Mojí rukou projela silná bolest, jakmile jsem ukazováčkem stiskla spoušť. O to větší bolest se prohnala mým tělem, srdcem a duší, když se jeden z mých nejlepších kamarádů zapotácel a nazad padl mrtvý k zemi s kulkou v hlavě. Zradili mě. Moji nejlepší kamarádi mě zradili. Dříve byl její život plný dobrodružství, zábavy, smíchu, přátel a alkoholu. Jednoho dne se ale něco stalo, něco, co změnilo Angelu k nepoznání. Stal se z ní naprosto jiný člověk, který se uzavřel před světem a zapomněl na to, kým kdysi byl. Co přimělo Angelu změnit samu sebe, změnit způsob života, opustit ty, které milovala. Změní se něco, když ji matka pošle na tábor? Najde si přátele, objeví nový smysl života, zapomene na ten osudný den, zamiluje se a svěří někomu své tajemství z minulosti? *Probíhá korekce*

Trailer na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=3Qm_RrlBU88 Co kdybyste se jednoho rána probudili a u Vás doma by bylo několik cizích lidí, kteří by Vás měli někam odvézt? A co kdyby je v tom Vaši rodiče podporovali? A Vy byste byli svázáni a odvezeni na místo, kde takových, jako jste Vy, jsou stovky? To se stalo jedenáctileté Fyn, která se zničeho nic ocitla ve škole, o které není nikde ani zmínka a která se specializuje na určitý typ vzdělání. Tresty jsou zde na denním pořádku, spousta studentů se nedožije své první zakázky a přátelství Vás může někdy stát i život... Katrinity a Bris Vyrazil ven a já ho následovala, přešli jsme plac, na kterém jsme toho rána všichni stáli a poté prošli kolem několika menších budov, které se ukázaly být tělocvičnami a posilovnami. Zastavili jsme, když mě dovedl až úplně dozadu, co nejdále od hlavní budovy, kde mi z výjevu, který se mi naskytl, spadla brada. Přede mnou se rozprostírala ohromná travnatá plocha, po které pobíhaly skupinky lidí, nebo jen stály v kruzích a napodobovaly své učitele. Scott si všiml mého tupě užaslého výrazu a usmál se. Poté si přede mě stoupl, roztáhl ruce a jakoby slavnostně pronesl: „Vítej na místě, kde necháš pot, krev a pravděpodobně svou lidskost."

Fyn Bröstel se vrací do institutu a zapojuje se do každodenního života tak, jako to bylo před misí do KLDR. To, co se stalo ji ale stále dohání, a na mysl ji tanou otázky, na které chce znát odpověď. Proč ona? Co je na ní tak výjimečného? Kde se vzala ta strašidelná intuice, která jí říkala, co má kdy udělat? A jak to myslela 3056ka, že by na ni rodiče byli pyšní? A před čím dlouho utíkali? On je znal? Co všechno o sobě Fyn NEVÍ? ______________________ Jedná se o pokračování příběhu Fyn, dívka číslo 666. Pokud někdo nečetl první díl, MUSÍ si jej přečíst, jinak se nebude ve druhém díle vůbec orientovat. _______________________ Rády si přečteme Váš názor. Nezapomeňte komentovat a hlasovat. Doufáme, že se Vám bude pokračování líbit. Katrinity a Bris