Dvacetiletý Jungkook má problémy s nevlastním otcem a chce se osamostatnit, tak se přestěhuje do svého rodného města. Povede se mu začít nový život když se opět setká se starými kamarády a známými? VAROVÁNÍ: může obsahovat sexuální scény, násilí a vulgarismy.

Jungkook chlapec který našel svou vysněnou práci no má to háček, nesnese svého nadřízeného který se jmenuje Kim Taehyung. Bude jejich nenávist přetrvávat nebo se přenese v něco víc?

Zavítejte na největší studentskou párty roku poblíž Soulu a sledujte, jak se osudy jednotlivých postav začnou proplétat. *** UPOZORNĚNÍ: Fanfikce je plná alkoholu, drog, sexu a nevkusného humoru. Čtěte na vlastní nebezpečí. *** Námět na tuto fanfikci jsem získala díky kamarádce, které mi vyprávěla, co se dělo na jedné akci, které se zúčastnila. Nápady v mé hlavě se pak začaly kupit takovou rychlostí, že jsem to prostě musela hodit na papír. Čtení této fanfikce by se dalo vystihnou legendárními slovy z Harryho Pottera - budeš trpět, ale náramně si to užiješ! Příjemné čtení přeje Netty

Život jde dál a i za pár dní se může přihodit hodně věcí. Otázkou zůstává jestli věci dobré nebo špatné. ^•×•^ hybrid ~ TaeKook ^•×•^ Pokračování příběhu 'What's going on' - doporučuji si ho přečíst. Ale není to vyloženě nutné. × předčasně ukončeno = nedopsaný příběh ×

A few months ago, I bought a mug with gold gilt. On sale. Not a gift either nor because of an occasion to remember by it. Just plain, pretty mug for 15PLN. I drank my coffee from it since. I spat loose tea leaves into it. It never felt particularly significant. An ordinary object. Only when I lost it, I realised its true value. I sat comfortably at my desk one evening. Looking at my phone, I reached to take my song-text notebook. Trivial situation. My clumsy fingers were unable to avoid the mug. They allowed it to topple over, to slip from the desktop. Even though I did not see the split-second occurrence, I felt the pressure of unease. My head painted the trajectory of the fall on its own, the shattering, spillage. The loss. For a millisecond I still had hope, that I would be able to catch the mug, that I would be able to avoid what was about to happen. But I knew I was headed for failure. I don't have any superpowers. I only scalded my fingers. I looked at the mug's new shape for a long while, at the shattered pieces. At the spilling liquid. Our adventure came to an end. Irrevocably. I won't be drinking coffee from it anymore, nor spit tea leaves into it. Well. I shouldn't be sad, it was just a regular mug, just like thousands of others. I grew to like it, it kept me company throughout hundreds of warm drinks. I lost it. I hate this feeling the most. In the moment when I am losing something, I stop in my tracks, I hold my breath. It is always a very intense moment. A short one, but one that gives me the tight unpleasant feeling in my stomach. The feeling of loss is always accompanied by hope. Silly and naïve. Making me believe so strongly, that I can make it. That I will still be able to catch the mug mid-flight. When the feeling is entering the body, crawling into me I realise, how important it was to me. Whether it's Nivan or a stupid mug with gold gilt.

Povídky na tuhle skupinu...

„někdy je držet to v tajnosti ta jediná cesta" {DOKONČENO} ©zvxcblist All rights reserved Jedná se pouze o překlad! Start: 2.6. 2020 End: 1. 7. 2020 1. #seoul 3. #singers 6. #taegguk 14. #boyfriend

"Nikdy jsem tě nemiloval." Poslední slova, která jsem slyšel. Následně jsem byl zhozen z římsy vysoké budovy. Během pádu mi před očima proběhl celý život. Následoval dopad doprovázený silnou bolestí... Varování: Boy × Boy

Pomohl jsem ti. Odpustil jsem ti. Ale dokážeš to samé udělat ty pro mě? Cover by @KimJennyKook

„Netušil jsem, že by se to mohlo stát." „Temný už zůstane navždy." || heaven Toto jsem psala poměrně dávno, tudíž to možná není tak dobře napsané, ale protože má "heaven" i druhý díl, který dopisuji letos, tak příběh měnit nebudu. Možná projde korekturou, každopádně děj ponechám tak, jak je.