Ve školce si půjčovali pastelky. A teď? Ani nevědí, že kdysi byli nejlepší kamarádi, i když jsou stále sousedé. Teď si přijdou půjčit cigarety. Z pastelek na cigarety. Kam se poděla ta dětská bezstarostnost? Inspired by @attractiveharry Czech short story ©2016

Představte si, že se vám zamlží zrak a vaším tělem projede bolest. Pak se kolem vás ozve hluk, někdo vás chytne do náruče a říká vám uklidňující slova. Vy máte pocit, že je zima a začněte se klepat. Přestanete vnímat hlas dotyčné osoby a vezmete ji za ruku. Řekněte poslední slova a kolem vás se rozprostře světlo. Och ano, umřeli jste. JENŽE TOHLE NENÍ VŠE! Můžete se vrátit do světa, ale bude vás to něco stát. Stejně jako mě. Když se mi ostré špičáky zaryly do kůže na krku, zachránilo mi to život, ale zároveň mi ho celý změnilo.............. ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤ Nejlepší umístění: #1 - vlkodlaci #1 - vampire #1 - lež #1 - krev #1 - pravda #1 - fantasy #2 - upíři #2 - bff

„...a tím to taky dneska skončí. Nebudu proto na tebe milej" řekl. „takže před nimi si hraješ na to, že jsi na mě milý, hodný a nevím co, a když jsme sami, tak jsi na mě hnusný a chováš se jako idiot." Zvýšila jsem malinko hlas. „jo, přesně tak to je" __________________ Doufám, že vás bude můj příběh bavit..❤ Omluvám se za chyby, kterých je v příběhu dost. Byl to můj první příběh, tak na to berte ohled. Možná se někdy dokopu k opravě příběhu..😄

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤