Každý máme toho jednoho člověka, se kterým jsme si jako děti hrávali na pískovišti. Se kterým jsme běhali po ulicích a tropili vylomeniny. Tím mým je Zack Brown - můj soused. Stejně ale jako většina těchto dětských přátelství, ani to naše nevydrželo navěky. Když jsme nastoupili na střední školu, přestože jsme chodili na tu samou, odcizili jsme se. Našla jsem si nové přátele a Zacka jsem vídala jen skrz okno ve svém pokoji nebo na ulici, jak jezdí na motorce s koženou bundou, kapucí a tím jeho magickým úsměvem. Nenapadlo by mě, že se jednoho večera náhle zjeví v mém pokoji.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.