#1 fanfikce - 14. 8. 18 🙊💖 Vždy jsem si myslela, že jsi mě pozoroval s nezájmem v očích. Možná to bylo tím, že jsem do té doby nevěděla, co to vlastně láska je. Až ty jsi mě naučil, co všechno tento složitý cit obnáší a dal jsi mi pocit, že bych pro někoho mohla znamemat i něco víc. Ale jak jsem již řekla, láska je...
Zhluboka jsem se nadechla a řekla tu větu, která mě tak nepředstavitelně bolela. ,,Tohle musí skončit" ,,C-cože?!" vykoktal a překvapeně na mě vykulil oči, které se pomalu ale jistě plnily slzami.Ani já k nim neměla daleko. ,,Bude to tak lepší" řekla jsem a potlačila vzlyk. ,,Důvod?" zašeptal, jakoby se to bál jenom ř...
Už jednou jsem od svého života dostala těžkou ránu, ale i tak jsem se s ní vypořádala.Ale to že budu muset podstoupit ještě jednu těžší, to už mi nikdo neřekl... 2.místo #marcusandmartinus
Jedna sociální síť Hned nečekanná skupina A zajímavý profil, přičemž se projeví láska! -- Good popisss😁
Domácí hádky, ani jeden to nedokáže vydržet se svým partnerem, než se jim však naskytne šance, která je dovede až do hrobu...
Potichu jsem se k ní připlížil a chytil ji ze zadu. Hned se začala svijet, tak jsem ji přiložil dlaň k ústům. Máchala a všude kolem sebe kopala. Nahl jsem se blíže k jejímu uchu. "Neboj se zlatíčko... Zahrajeme si takovou menší hru." Usmál jsem se pro sebe.
Druhý díl knihy My second family . My heart's in better place since like I met you. Now all I have are these old messages and pictures.
Když do mne naposledy kopl, zasmál se a odcházel z mého pokoje.. Já se s obtížemi zvedl ze země, kde bylo trochu krve která mi vytékala jak z nosu, tak z pusy.. Nebo v to aspoň doufám.. Podíval jsem se na dveře kde před chvílí stál můj bratr. Dá se mu tak ještě říkat? „Brácho, vypršel ti čas" Po téhle větě, kterou jse...
,,Jsem zamilovaný do svého bratra.." To byl můj první status na jedné stránce, kde můžu být takový jaký chci,bez toho aby někdo věděl kdo jsem.. ( VAROVÁNÍ! V textu se vyskytují chyby. Vyskytuje se zde vulgarismus, a milostné scény. Nechci říkat kdo to číst může nebo nemůžu. Jen vás varuji).
holka jménem Kath které je 15 let. už 5 let poslouchá Marcuse a Martinuse. jednoho dne dostane od mamky dárek na koncert MaM.
,,Shhh, please don't cry. He's still here." ,,But I can't hear him and I can't see him, I can't touch him..." ,,Maybe you can..." !Upozornění! - v příběhu se vyskytují nadpřirozené síly, takže ten, kdo to nemá rád, to nemusí číst! Inspirováno filmem a divadelní hrou! #1-marcusamartinus
Mladý drzý student... Úchylný spisovatel... Jeden byt... Spousta chtíče... Copak se může asi stát...😏
Se školou jedeme na měsíční pobyt do Norska a Budem každý bydlet u nějakých cizích rodin.Já vyfasovala nějaké Gunarzeny nebo co to je zač. Úplně se těším,a jo, teď se tady dusím tou ironií která tady páchne po celém městě.
Někdy nejsou věci tak jak se zdají „Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme." - Romain Rolland
Jsem taková jiná holka.. Nevyhledávám moc pozornosti jako moji sourozenci Mac a Tini.. Nebo spíš Marcus tu pozornost vyhledává nejvíce.. Poslední dobou se mezi těma dvěma pakama něco změnilo. A mezi mnou a němi TAKY... Je to pouze sourozenecká láska nebo se jedná a nepovolený vztah neboli incest ?
Písmena od A do Z... Nic pro nikoho neznamenají... Ale pro něj to znamená hodně... Podle těchto písmen si volil náhodné dívky... Unesl je a nakonec zabil... Jeho rukou bylo zabito přesně 23 dívek... Dělal to pro zábavu a pro své pohodlí... Teď se však musí vyhnout jedné věci, která může jeho život navždy změnit... Věz...
Není lehké najít svou vlastní identitu. Marcus si už od čtrnácti let o sobě myslí, že je spíše na kluky. Je o tom přesvědčen. Avšak nikdy mu vztah nevydržel déle než dva měsíce. Po rozchodu s devatenácti letým mužem Davidem si potřebuje provětrat hlavu a uspořádat myšlenky. Přihlásí se proto jako vedoucí na letní tábo...
Remember, your past is just a story... And once you realize this, it has no power over you... ❗VAROVÁNÍ: možnost výskytu vulgarismů a sexuálních scén❗ ©skutverisek
