Někdo potřebuje letní lásku. Ona hledá tu vánoční.

Erotická komedie o mladé architektce Minie, jejím sousedovi Seanovi a o jejich věčném válčení, které jim Seanův kocour Čiko nijak zvlášť neulehčuje. UPOZORNĚNÍ: Příběh je psán v mých úplných začátcích, když mi bylo čerstvých 15 let a je inspirován knihou Nabíječ od Alice Claytonové, čili zde narazíte na několik společných prvků, nicméně děj jako takový je odebírán jiným, mým vlastním, směrem :) |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2015 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Zápisky z deníku jedné nudné holky (ano, přesně jak říká název), která si žije svůj všední život se svým sarkasmem, divným smyslem pro humor a naprostou neschopností porozumět dnešní době, dokud se nezačnou dít neočekávané věci (jak jinak...).

Mrtvá zóna číslo třináct je plocha o rozloze asi pěti hektarů, která zahrnuje pozemky hřbitova, nemocnice, a tří vil. Nachází se na okraji městečka Santana a je ohrazena pěti metrovým plotem. Před patnácti lety vypukla v nemocnici epidemie nekromantského moru, je to vlastně virus napadající mozek, takže infikovaný člověk vypadá jako zombie, i tak se dokonce rozkládá, naprostá inteligence z těla vyprchá a chudák jedinec se doslova rozpadne na hromadu zapáchajících kostí. A to nemluvím o tom příšerném zápachu. Jmenuji se Lilien Crown, pro přátele jenom Lily. Patřím k rase staré jako samo lidstvo. Mívali jsme mnoho jmen, ale ta byla už dávno zapomenuta. Já osobně říkám, že jsem stín. Protože se v nich mou pohybovat. To je však na dlouhé vysvětlování. Stačí, když budete vědět, že dokážu procházet stíny, měnit podobu a telepaticky komunikovat i když je to pěkně velká fuška. Pokud chcete k smrti vystrašit souseda, protože vám řezal motorovou pilou dříví pod oknem v neděli ráno, neváhejte a zavolejte. Jsem pro každou špatnost.