,,Vy si mě fotíte?" ,,Možná" ,,Tak tím pádem, alespoň doufám, že ta fotka bude stát za to" Louis Tomlinson je středoškolák v maturitním ročníku s prořízlou pusou a se snem stát se jednou slavným fotografem. Žije sice v péči bohatých rodičů, ale té opravdové péče se mu ani trochu nedostává. Rodiče o něj vůbec nejeví zájem a on má tak už předem vytvořenou představu o bohatých lidech. Harry Styles je vlivný majitel velice úspěšných firem. Je to obrovský dříč a tam, kde je se dostal jen díky své píli. Navenek možná až moc chladný a profesionální muž v sobě však skrývá pořád malého kluka, kterému puberta utekla až příliš rychle. Co když se ti dva náhodou potkají v kavárně? Bude Louis ochoten změnit svůj postoj? Probudí v sobě Harry svou lepší stránku? A nebo jejich setkání skončí jen u pár vydařených fotek?

Přestože se Louis Tomlinson narodil na Štědrý den, svátky, které byly s tím dnem spojovány, nikdy neměl rád. Moc lidí to o něm nevědělo, byl totiž ohledně svých osobních informací poměrně zdrženlivý a největším tajemstvím pro kohokoliv, kdo ho znal, byla jeho rodina. Nikdy o ní nemluvil. Ale to on vlastně o spoustě věcí. O vztazích, o citech, o počasí... Nejspíše by to tak zůstalo dál, kdyby se mu omylem nepodařilo se posledního listopadového dne prokecnout před svým spolužákem o tom, že nikdy pořádně neslaví Vánoce. Oním chlapcem, který si v hlavě umane, že ho zkrátka do kouzla Vánoc zasvětí, nebyl nikdo jiný než Harry Styles, který byl drobným modroočkem tak trochu fascinován už od první chvíle, co na jejich školu Louis přestoupil. Zvládne Harry chladného Louise přesvědčit o tom, že Vánoce mohou být tak krásné, jak si je člověk udělá, nebo mu naopak dá další důvody, proč tyto zimní svátky neslavit? A co když nakonec začne jít o víc než jen o hloupou sázku? Vše se dozvíte v příběhu, který bude v podstatě Vánočním kalendářem roku 2020 (tenhle snad stihnu dokončit ještě tenhle rok, haha).

Co když se dcera otce, který neměl od jejího narození vztah, rozhodne to změnit? Lily - 15 let Louis - 30 let Harry - 26 let učitel fyziky, chemie a tělocviku opravuje: @mia267

Štiplavý odér barvy mě pálil v nose. Jeho chladné oči cíleně sledovaly každý jednotlivý tah rukou, který vykonal. Byl jsem fascinován detaily, jež zvládl jednotlivými tryskami vytvořit. Přál jsem si ho moct nekonečně dlouho sledovat, ale zároveň jsem nechtěl, aby mě tu takhle spatřil. No, moje plány mi překazilo kýchnutí, které náhle prozradilo mou přítomnost. Otočil se a jeho modré oči se do mě zabodly. Zadržel jsem dech. Na jeho rtech se vyrýsoval úšklebek, přičemž se pomalým krokem vydal ke mně... ×vulgarismy, návykové látky×

Přeložená povídka od anglického originálu. Dovolila jsem si přeložit jednu ze svých oblíbených anglických povídek pro ty, kteří angličtině zrovna neholdují. Za případné nepřesnosti se omlouvám. Odkaz na originální povídku zde: https://archiveofourown.org/works/3891859?view_adult=true Příběh o náhodě, lásce a možná i trošce toho štěstí? Harry, jako úspěšný fotograf a Louis, jako vyhledávač talentů. Jak se tito dva střetnou hned dvakrát za den tisíce kilometrů daleko od domova? Pokud by ses rád/a dozvěděl víc, neváhej a čti dál! :) xx Adel

Hloupá sázka. Stupidní dětinská sázka. To je všechno, co bylo potřeba k tomu, aby teď Harry seděl zamčený v muzejním archivu spolu s tou úplně poslední osobou, se kterou by tohle chtěl podstupovat. Louis Tomlinson. „Můžeš toho už do hajzlu nechat?! Vidíš, že je to k ničemu a to, že si něco zlomíš, nám fakt nepomůže!" už to nevydržel Louis a vyskočil jako čertík z krabičky, když Harry nepřestával vrážet ramenem do očividně příliš pevných dveří. „Aspoň se o něco snažím na rozdíl od tebe!" vyštěkl na oplátku kudrnatý. „Jo? A o co? Zlomit si ruku, nebo třeba pár žeber?" překřížil si modrooký ruce na hrudi. „Hele, jestli mi nehodláš pomoct, tak aspoň drž hubu... Nepotřebuju poslouchat tvoje blbý poznámky!" „Jeden z nás by měl používat mozek," neodpustil si menší a s nakrčením nosu si upravil brýle. „Jo tak to se omlouvám, pane chodící encyklopedie." Aneb Harry jako třídní prezident posledního ročníku střední školy s menším božským komplexem a stoprocentně ještě mnohem menším zalíbením v modrookém chlapci se zálibou v knihách a Louis jako onen modrooký chlapec, který ovšem nepostrádá drzost a jazyk ostrý jako břitva a který nemůže letošního třídního prezidenta vystát. Plus jejich čtyři společní kamarádi, kteří mají plán, jak se doufejme nadobro zbavit jejich vzájemné nevraživosti...

originál s autorkou dodám

Dolly: Chtěl bych, abys za mnou přijel Harmock: Proč? Dolly: Abys mě mohl vidět v mém novém prádle Harmock: Pošli mi fotku tvého těla v tom prádle a popřemýšlím nad tvým návrhem !!Kratší příběh!! Best #19 in FF Dokončeno✔

,,Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, támhle za kopcem je Sarajevo, tam budeme se zítra ráno brát.." zněl hluboký hlas, zpívaje, doprovázený kytarou do které se jemně navážel prsty. Oheň plápolal, dřevo praskalo a les šuměl, než se ozvalo prasknutí. ,,To je krásná melodie" zněl vysoký hlásek, který nutil ten hluboký skoro až vyjeknout a téměř upustit kytaru do ohně, naštěstí jen téměř. ,,Jak jsi se sem dostal, neslyšel jsem tě" vydechl majitel hlubokého hlasu s bušícím srdcem. ,,Jak ta písnička pokračuje?" neodpověděl na otázku a zíral modrýma očima na kytaru, usmívaje se. ///Písničky si čtěte, nejsou tam jen jako prázdná slova, budou přiloženy nahoře, jestli to chcete slyšet, doporučuji to/// /Doporučuji číst někde v klidu, třeba před spaním nebo tak xD/

Chladný den o Nový Rok, který Louis tráví v Paříži. A rozhodně to není z toho důvodu, že by od něčeho utíkal, určitě ne. Harry je usměvavý florista a pracuje v květinářství na okraji Paříže. Harry a Louis se seznámí jednoho chladného večera. ALL RIGHTS RESERVED TO itjustkindahappened on archieveofourown