Obyčejné metro, obyčejná dívka a obyčejný kluk. Každoranní společná cesta a jejich občasné prohození slov.

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

►POKRAČOVÁNÍ - Podstata duše Byla to dlouhá cesta plná nástrah a překážek, ale přeci jen jsem to dokázala. Dostala jsem se úspěšně až k Obřadu výběru a nyní je můj život doprovázen malým rošťáckým démonem, co mi nedopřeje chvíli klidu. Zbožňuju ho, vážně! Ale občas by si zasloužil pořádně proplesknout! Osud si s námi zahrává a velice rád nás staví před nemyslitelné situace. A tak se také stalo, že se jedním prostým slovíčkem, můj život odebral zcela novým směrem. Předtím jsem nemyslela na nějaké následky svého rozhodnutí, ale teď mi pomalu začíná docházet, jak moc se mým nástupem do výcvikového oddílu Královské jednotky všechno změní. Skutečnost, že budu muset opustit všechny své přátele a nechat za sebou všechny ty úžasné vzpomínky se mi ani trochu nezamlouvá. A já si najednou nejsem úplně tak jistá, jestli jsem se rozhodla správně... UPZORNĚNÍ: V příběhu se objevuje násilí a brutalita.

Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být těžkým stereotypem, ze kterého nejspíš není úniku. Nebo si to aspoň myslí do doby, kdy se znovu neobjeví stín z její minulosti. Volné pokračování příběhu Poslední tábor.

Příběh Lori, mladé krasobruslařky, která se nemohla rozhodnout, zda se stane jednou z dětí hvězd. Patří k nim, protože se narodila ve správný čas. Stejně jako její sourozenci. Chodí do školy, sleduje s rodinou hokejové zápasy, trápí se s matematikou a řeší každodenní nepříjemnosti, které jí život staví do cesty. Nicméně jeden problém vyřešit nedokáže. Kolem dívky a její rodiny se začne motat skupinka podivných lidí a ona rychle zjistí, že jsou nebezpeční. Než stíhá zkontaktovat policii, je pozdě. Je vhozena do cizího světa, aniž by věděla, co znamená být dítě hvězd. Jedno ví ale jistě - být jedním z nich je životu nebezpečné. A co ty? Patříš mezi ně? Opraveno: Prolog Kapitola 1-5 -za pomoc moc děkuji Deni Binderové ,,Náš osud není ve hvězdách. Je v nás." -William Shakespeare ,,Čtvrté místo? Beztak je to zase nějaká sračka. Pak jsem přečetla prolog a zírala..." -LenkaLB 23.11. 2017 #3 v kategorii fantasy 9. 2. 2018 #2 v kategorii fantasy 16. 2. 2018 #1 v kategorii fantasy 5. 5. 2018 ♥

,,Tati, prosím," snažila se dohnat jeho rychlou chůzi. V očích měla smutek a hanbu. ,,Na co mám čekat!" prudce se k ní otočil. Nepoznával svou dceru. Přemýšlel, co udělal špatně, že za ni musel zaplatit kauci. ,,Chceš mi tu namlouvat, jak jsi v tom nevinně? Na to nemám čas ani náladu!" zařval. Bylo mu jedno, kde jsou a kolik lidí je pozoruje. Měl vztek, který musel dostat ven. ,,Ty nikdy nemáš čas!" i ona zařvala. ,,Jako bych pro tebe nebyla důležitá. Už ani nevím, jestli mě máš rád. Jsem jen špína za tvými nehty a podle toho se ke mně chováš. Mám toho dost! Jsem tvá dcera a mám tě ráda, ale už mě nebaví, jak mě pořád přehlížíš!" rozplakala se. Po dlouhé době nedokázala zadržet pláč. Ne teď, když se dívá svému otci do očí a vidí jen zklamání. ,,Jsi na mě hrdý, jen když vyhraju nějakou blbou soutěž. Teprve potom jsem tvá dcera. A to jen kvůli tomu, že ve mně vidíš mámu. Víš vůbec, jaký je to pocit? Jsi sobeckej parchant!" vyletělo z ní, ani netušila kdy. Ta slova její otec nestrpěl. Dcera už mu dlouho pila krev a tak se stalo, že to nevydržel a uhodil ji. Nelitoval toho. Podle něj si to zasloužila. Odmalička se o ni staral. Měla vše, co potřebovala a ještě mnohem víc. Co za to vše dostal? Nic! Jeho dvaadvacetiletá dcera byla kriminálník a nazvala ho sobeckým parchantem. ,,Nejsem ti dost dobrej? Tak mě poslouchej. Hned po soudu se stěhuješ k tetě do Ria. S tancem jsi skončila, stejně tě nebaví. Rozluč se s kapesným. Od této chvíle se budeš živit, šatit a starat se o sebe sama. Pokud to odmítneš, já se odmítnu postarat o to, abys neskončila v base, protože za ten tvůj průser se to klidně může stát."

Chloe dostane pozvánku k práci na hradě v říší Stínů. Má tam dělat zahradnici. Jako čarodějka přírodní magie, je to pro ní čest. Práce jí jde skvěle dokud jednoho dne nespatří v zahradě prince... Najednou se dějí divně věci...

Každý má nějaké tajemství; malé, velké, absurdní, tíživé... K malým tajnostem devatenáctileté Rosemary Walkerové patří její poměrně netradiční rituál: každou půlnoc pije kávu. Už několik let je jejím společníkem, na kterého nedá dopustit - zatímco ve dne povzbuzuje, v noci uspává. Je tu ovšem jedno další tajemství - velké, tíživé, pro některé absurdní - a tím je její boj s bulimií. Ta se ukazuje jako velice silný protivník, snad nepřemožitelný, hlavně když je na blízku zrcadlo. A přestože jsou jí přátelé a rodina oporou, tento boj začíná rychle prohrávat. Zdá se, že jediný, kdo jí může pomoci se zachránit, je její nevrlý učitel. KÁVA KAŽDÉ PŮLNOCI VYŠLA KNIŽNĚ. Zde je ukázka první kapitoly. Knihu je možné pořídit na www.canc.cz nebo ve všech dobrých knihkupectvích.

„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

Tessa. Obyčejná dívka na úplně obyčejné škole. A stejně je jiná. Ona si vzpomíná. Na nemyslitelné. Všichni se ptají, co s dělo? Půl roku nebyla ve škole a vrátila se teprve před měsícem. Jenže ona neví. Jako kdyby někdo jen tak přišel a vymazal část jejího života. Nebyla jediná kdo odešel. Byla jediná kdo přišel. Nikdo jiný se nevrátil. Jsou pryč a spolu s nimi i její nejlepší kamarádka Ellen. *Ukázka* Seděla jsem na pobřeží, rukama jsem objímala nohy přitisknuté k tělu. Sledovala jsem šedočerné mraky. Pršelo, řetězce vody padaly k zemi a bouřily tyrkysové moře. Vlasy i oblečení jsem měla promáčené, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Klepala jsem se zimou, drkotajíc zubama. I to mi bylo jedno. Pramínky vody mi stékaly po tvářích, nevěděla jsem, jestli to je déšť či mé slzy. Ani toho jsem si nevšímala. Někde uvnitř jsem pociťovala ohromné zoufalství, které převažovalo nad všemi okolními emocemi. Neměla jsem nejmenší tušení, co se mohlo stát. Vnímala jsem jenom beznaděj. Byla jsem pokořena krutým životem, přestože jsem nevěděla jak. Připadalo mi, jako by se veškerý smysl mého života kamsi vypařil a zbyla jen krutá realita. ‼️UPOZORNĚNÍ‼️ - dílko patří mezi mé první příběhy se složitějším dějem - prosím o velkou dávku shovívavosti, nebo jej raději ani neotevírejte Žánr: Sci-fi Cover by: Gipi155 Nejlepší umístění: č. 3 (7. 6. - 8. 6.; 16. 6. 17. 6. 2018); č. 5 (26. - 28. 4. 2018) v kategorii Sci-fi ~ Asi puknu štěstím! Děkuju!!!❤❤❤ Stav: Dokončeno Vydávání: ❌ Psáno: Duben 2017 - Duben 2019 100 hlasů - 7. 5. 2018 Jste úžasní!!! ?❤? 1K přečtení - 1. 6. 2018 Strašně moc děkujuuu!!