Celle qui porte le destin ... Ta, která nese osud❤️ ,,Třeba se můj praděd tehdy zmýlil, třeba se ta kletba nemá projevit na naší dceři." Napadla mě bláhová myšlenka. ,,Rád bych ti řekl, že máš pravdu, ale nevíme to jistě. Mohou ublížit kterékoliv ženě z rodu tvé matky." ,,Máme přece ještě na výběr... Ještě není pozdě," namítla jsem. ,,Riskujeme už příliš, když si ji necháváme u sebe teď. Chci ji ochránit a tebe taky." V tu chvíli jsem mu věřila, ale ta bolest co se mi rozlévala v srdci byla neskutečná. Ta představa, že moje jediná dcera, zatím jediné dítě bude vyrůstat daleko ode mě. ---------------------------------------------------------------- HP ff - Poberti ✏2018-2019 -------------------------------------------------------------

,,Ona tě využívá!" vykřikla jsem na něj ve vzteku. ,,Nejsi pro ni nic než kus hadru, je s tebou protože si cool na škole, mimo ni si nula!" opět jsem zařvala a viděla jak se na mě podíval. Byl to bezcitný výraz v jeho tváři. ,,Narozdíl od tebe jsem aspoň někde něco, ty nejsi nic." řekl klidně. Je to středoškolský příběh, který mě jen tak napadl, snažila jsem se totiž zase trochu rozepsat. Omlouvám se teda jestli není tak dobrý jako ty předchozí. Pokouším se zvládat osobní život, školu a moc mi to nejde. 1k - přečtení 16.5. 2019 100k - přečtení 16.3. 2021 #1 stěhování 20.10. 2020 #1- nový život 28.1. 2021

Julie byla vždy stydlivý typ dívky. Její svět se ale změní, jakmile objeví wattpad, populární ebook komunitu. Stane se na něm závislá, dokonce začne publikovat vlastní příběhy. Ale jsou přátelé, fanoušci a hlasy vše, co na těchto stránkách získá? Nebo je možné tu najít i lásku?

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Každý, kdo říká, jak je láska krásná, sladká, dokonalá, bezchybná a úžasná, tak nikdy opravdu nemiloval. Láska je krutá, zvrácená svině, v jejímž jméně zemřelo nespočet lidí, umírá za ní nespočet lidí právě v tuto chvíli a nespočet lidí kvůli ní ještě zemře. A přesto je právě láska to, po čem vášnivě touží každá živá bytost.

Znáte to, když se dva puberťáci hašteří a dělají si naschvály... Marlee a Timothy se nenávidí už od školky a stále si otravují životy, ale události, které se naskytnou poté, co se společně ještě s pár rodinami vydají na horskou chatu, je přinutí být odkázaní pouze na sebe a důvěřovat si. Může se nenávist změnit v přátelství? Nebo víc. Nenávist v lásku? 70k 24.5.2020 80k 30.8.2020 90k 21.11.2020 100k 17.1.2021 110k 23.3.2021 120k 10.6.2021 140k 6.6.2022 166k 21.4.2024

Závodění, rychlost, auta a motorky, to byl její život. Nikdy nic nedostala zadarmo, vždycky si všechno musela vybojovat. Její život byl a je plný zkoušek. Ale co když jí jedna životní příležitost změní život? Dokáže skrýt své tajemství před otravným závodníkem i ostatními?

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

"Chci dospět" Říkali jste si tohle, když jste byly dětmi? Vím, že já ano. Litovali jste v některém momentě vašeho života, že dospíváte? Přáli jste si, abyste mohli být zase bezstarostné děti? Vím, že ano. To přece každý. Čím víc dospíváte, tím větší jsou vaše výzvy, vaše překážky, vaše bolest. Život začíná být vážný. Vy začínáte být vážní. Zapomínáte se usmívat, když vám na tvář dopadnou ranní paprsky slunce. Jste natolik zaneprázdněni vašimi problémy, že si nevšimnete nádherného světa kolem vás. A zatímco se život komplikuje, přejete si víc než cokoliv jiného vrátit se v čase a stát se zase malým dítětem, které ještě nevědělo nic, když řeklo "Chci dospět."

Pokačování k příběhu Nemysli a jeď, které pojednává o životě Kimině mladší sestře Emily. Ta miluje narozdíl od svých dvou sourozenců tanec a plně se mu věnuje. Dokonce ji i vyberou do taneční soutěže, kde může zazářit, ale co když dostane za svého tanečního partnera člověka, kterého nedokáže vystát. Vyhrají společně taneční soutěž nebo padnou mezi poražené. Jak dopadne jejich rivalita mezi nimi a ovlivní to nějak jejich tančení? To se dozvíte právě zde.