ErichvonMannerheim
,, Vzdálenost je 859 metrů, vítr je o síle 35 km/h doprava, pušku se teda posuň o 3,5 stupňů doleva a nastav si pušku na 900 metrů. " řekl Ivan profesionálně a s klidem ve hlase.
,, Mám, začni si balit věci. " odpověděl jsem. Zaměřil jsem Mustafu v optice. Nehýbal se. Alespoň že tak. Zadržoval jsem pomalu dech, až do chvíle kdy jsem ho kompletně utlumil. Teď byla ta chvíle, už jen zmáčknout spoušť a *PRÁSK !* vyletěla střela a puška vydala zpětný ráz. Střela letěla tak velkou rychlostí že ani neuplynula vteřina a Mustafa měl z hlavy kaši. Nic mu zní nezbylo. Byl to nádherný pocit.
,, No ty vole, parádní střela Michale ! Máš další zářez. Poštolko tady jestřáb, hnízdo je vypleněné, opakuji hnízdo je vypleněné ! Pošlete konvoj. " řekl Ivan který už měl téměř dobalené věci.
Byli jste někdy v cizině ? Většina z nás byla třeba v Chorvatsku, v USA či v Itálii ale byl někdo z vás v Sýrii ? Nebo v Iráku ? Proč tam nikdo z nás vlastně nejezdí ?
Protože je to díra ? Protože tam není wifi ? Protože tam jsou teroristi ? Nejspíš kvůli tomu třetímu důvodu že ? Ale co mohou říkat vojáci různých zemí kteří tam bojují ? Nic...jen poslouchat rozkazy a sloužit své vlasti...pojďme se ale podívat jak to prožívají čeští vojáci, pojďme se podívat jak bojují čeští hrdinové. Jak bojuje Michal Čermák.
Můj dodatek :
Tenhle příběh bude víceméně založen na pravdivých událostech ale může se stát že si tam něco přidám okay ? Jen abychom si rozuměli 😉