Po delší pauze jsem se rozhodla znovu přihlásit na Wattpad, a abych byla naprosto upřímná, občas jsem se nestačila divit. Klišé, pravopisné chyby, všude samý bad boy a good girl, a ani to vyhledávání tu nefunguje. V takové situaci můžete udělat dvě věci - buď se opět odhlásit, nebo vyhodit z okna poslední zbytky svojí důstojnosti a napsat jednu z těch otravných knih na téma "Wattpad vlastně není zas tak dobrý". A já jsem samozřejmě zvolila tu druhou možnost. Varování: Autorka má sklony k aroganci, sarkasmu a používání černého humoru, ale nic z toho nemyslí vážně a nechce nikoho urazit - dokonce ani ty, na které si stěžuje. Dále se v kapitolách vyskytují vulgarismy a popkulturní narážky. Pokud se přes to zvládnete přenést, hezkou zábavu.

Jednoduché jméno a přesně o to jde. Bez ohledu na to, co je v anotaci napsané - pokud původní autor nepovolil sdílení svého příběhu, jedná se o krádež. Pokud má sdílející povolení od původního autora, může mi napsat a dílo ze seznamu ráda odstraním. Jestli víte o ukradeném/sdíleném/okopírovaném díle, jste na správném místě!

Esej na společenské vědy věnovaná feminismu. Zveřejněno ke Dni žen. Ženy, všechny jste skvělé a silné. Dnes a i po celý rok oslavujte svou svobodomyslnost a samy sebe, protože jste drsný a úžasný! Jako cover mi posloužila fotka z Pinterestu od Carla Llanos.

Pamatuje si někdo na "My dream si your", mou parodii na ff o One Direction? Tak abych nebyla pokrytecká, sepsala jsem ještě jednu - ale tentokrát sama na sebe, na své často používané zápletky, na své nejtypičtejší archeotypy postav, na své chyby a na svá nejmilovanější klišé. Myslím, že si to můžete přečíst, i pokud jste ode mě zatím nečetli ani čárku, protože většina z těch věcí sedí nejen na mě, ale i na 90% nekvalitního fantasy obecně. P.S.: Hodně tam používám vlastní pseudonym, Azerethia. Ovšem poprvé jsem to zveřejnila na svůj blog, kde se pseudonymuji Kate - takže kdybych nějakou "Kate" přehlédla a omylem ji tam nechala, vyložte si to, jakože jsem to taky já.

Vždy jsem tak nějak očekával, že mé děti nebudou normální. Přeci jen, mají moje geny. Už od jejich útlého dětství jsem byl tedy smířen s tím, že z nich vyrostou masoví vrazi, Jehovisti, novodobí diktátoři anebo zkrátka něco mezi tím. Nevím přesně co, ale kombinace všeho výše uvedeného by byla patrně vražedná, takže bych měl být nejspíš rád, že potomci nakonec skončili u psaní. Jsem za to rád? Vlastně, když se nad tím tak zamyslím, občas bych byl raději, kdyby se stali těmi masovými vrahy.

Tahle parodie vypráví příběh mladé a krásné Cassidy, která se přestěhuje do Londýna, kde potká svého oblíbeného zpěváka Henryho. Jaké hrozné překážky se postaví jejich lásce? Tato parodie nebyla napsána, aby někomu ublížila. Jejím účelem je pobavit a trošku nastavit zrcadlo. Neobsahuje vulgarismy, ani urážky jisté kapely (o kterou se tam vůbec nejedná). Není mířena ani proti všem pisatelkám ff o One Direction, jen proti těm, které dodržují takový ten základní vzorec...jaký vzorec docela dobře vyplývá z textu. Tím chci říct, že znám i autorky, na které tahle parodie absolutně nepasuje- a znám jich hodně. Bohužel jsem ale potkala i spoustu opačných případů, což mě inspirovalo k této povídce. Upozornění- všechny blbosti (a to včetně chyby v anglickém nadpisu) jsou tam schválně!

První krok k úspěchu je nebýt kluk.

I malá gesta mohou mít velký význam. Při zdánlivě běžné činnosti, jako je pečení, je možné zažít něco hlubokého - krátký, prchavý okamžik dokonalého štěstí, který ve vzpomínkách přetrvá do konce života. Jaká je nejsilnější vzpomínka Minervy McGonagallové?

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Tato kniha je zaměřena na různé sexuální orientace. Má za úkol je představit a seznámit vás s nimi. Také se zabývá dalšími tématy tomuto podobnými- např. komunitou LGBT+ (hlavně historií), různorodostí pohlaví, způsoby lásky, rozdílnými životními styly a sexuálními preferencemi. Kniha obsahuje i rozhovory s lidmi spadajícími do LGBT+ spektra. Za cover děkuji @FemmeFragile Tuto knihu najdete i na Instagramu jako Vsechny_barvy_duhy. Odkaz najdete i u mě na profilu.