Trailer na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=3Qm_RrlBU88 Co kdybyste se jednoho rána probudili a u Vás doma by bylo několik cizích lidí, kteří by Vás měli někam odvézt? A co kdyby je v tom Vaši rodiče podporovali? A Vy byste byli svázáni a odvezeni na místo, kde takových, jako jste Vy, jsou stovky? To se stalo jedenáctileté Fyn, která se zničeho nic ocitla ve škole, o které není nikde ani zmínka a která se specializuje na určitý typ vzdělání. Tresty jsou zde na denním pořádku, spousta studentů se nedožije své první zakázky a přátelství Vás může někdy stát i život... Katrinity a Bris Vyrazil ven a já ho následovala, přešli jsme plac, na kterém jsme toho rána všichni stáli a poté prošli kolem několika menších budov, které se ukázaly být tělocvičnami a posilovnami. Zastavili jsme, když mě dovedl až úplně dozadu, co nejdále od hlavní budovy, kde mi z výjevu, který se mi naskytl, spadla brada. Přede mnou se rozprostírala ohromná travnatá plocha, po které pobíhaly skupinky lidí, nebo jen stály v kruzích a napodobovaly své učitele. Scott si všiml mého tupě užaslého výrazu a usmál se. Poté si přede mě stoupl, roztáhl ruce a jakoby slavnostně pronesl: „Vítej na místě, kde necháš pot, krev a pravděpodobně svou lidskost."

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤