Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

ZA KRÁSNÝ COVER DĚKUJI ÚŽASNÉ GRAFIČCE Thee Kay, NA JEJÍŽ PRÁCI SE ROZHODNĚ VYPLATILO ČEKAT. Kharmorr, malá vesnička ve stínu obávané Vrchoviny, už není tak bezpečný, jak býval. Válka vstoupila do lesa a plazí se blíž doposud klidně žijící osadě. Nikdo už si nemůže být jistý vlastním životem. Pověsti, které tak dlouho chránily obyvatele Kharru, se rozpadají v zrnka jemného popela a lidé už nevěří, že jsou v bezpečí. V Hoře už není bezpečno a těm, kteří žijí v jejím stínu, začíná v srdcích klíčit nedůvěra. Tara se stala nejmladším členem stopařského oddílu. Než se ale ohněm zpečetěné znamení stačí zahojit, ukáže se, že i ona teď musí zaplatit krvavou daň za roky poklidného života pod ochranou Hory.