,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Již v kolébce bylo jasné že tito dva sourozenci budou opravdu dobrými a schopnými kouzelníky. Kdyby je však Šedohřbet nekousl, měli by daleko jednoduší život než mají teď? Nebo snad ne... Každý úplněk se z nich stávají krvelačné nestvůry, které prahnou po mase a krvi. Omlouvám se za gramatické chyby... Moje čeština není zrovna na moc vysoké úrovni😅 ~~~~~~~~~~ ❤️1K... 7.4.2018❤️ ❤️5K... 4.7.2018❤️ ❤️10K...3.9.2018❤️ ❤️20K... 26.11.2018❤️ ❤️30K... 19.3.2019❤️ ~~~~~~~~~~