Rok 1933 byl přelomový pro celé Německo. Tehdy to všechno začalo. Všichni mu věřili a já nebyl výjimkou. Pomohl Německu z krize, dal lidem práci, dal lidem naději. A za naději je každý ochoten bojovat. Židé okrádají Německo, ničí čistotu a krásu árijské rasy. Nejsou hodni života mezi námi. Nejsou ničím. Jsou to parazité. Jsou míň než to. August Herz nikdy nevěřil, že na dny a noci v zákopech bude ještě s láskou vzpomínat. Za branami tábora je všechno ještě horší, než si dovedl představit. Zápach, vychrtlá těla, úsměvy vojáků, zkrvavené obušky, vagóny plné lidí vezoucí je na smrt. Základní pravidlo - držet si od všeho odstup. Přistupovat k tomu jako voják. Voják plnící rozkaz. Ale každý pohár jednoho dne přeteče... UPOZORNĚNÍ: 1. Povídka je čistě mým výmyslem - veškerá jména jsou smyšlená, děj je vymyšlený a neopírá se o žádnou historicky podloženou skutečnost (když neberu v potaz veřejně známá fakta) 2. Slovo "žid" v povídce píšu s malým písmenem, protože za 2. světové války nebyla tato skupina obyvatel považována za národnost, ale pouze za náboženskou skupinu - proto malé písmeno, narozdíl od "Němec" 3. Povídka, jak už jsem zmínila, je pouze výplod mé fanzie - a zároveň chci upozornit, že není součástí žádné propagandy ani ničeho podobného.

Genny Gimsleyová byla vždycky nenapravitelná puntičkářka. Milovala organizovanost, pořádek a řád, a chaos se zmatkem pro ni byla sprostá slova. Svůj řád si přenesla i do svého života: ke spokojenosti jí stačilo pár přátel, stálý vztah a sem tam návštěvy rodiny. Ve svých čtyřiadvaceti letech toho vlastně ani moc nezažila. Jako premiantka ročníku, jak jinak, dokončila střední školu a nastoupila na vysokou. Přestěhovala se do Velkého jablka, dostala práci snů, doma na ni každý večer čekal roztomilý přítel. Nemohla si stěžovat. Ale jak se to říká? Když je člověk spokojený příliš dlouho, je to znamení, že jde něco do kytek? Jo, asi nějak tak to totiž bylo. Ze dne na den Genny neměla ani přítele, ani přátele (protože jediní její přátelé byli vlastně jeho přátelé), a jí nezbývalo nic jiného, než sebrat všechnu svou důstojnost a na pár měsíců se vrátit zpátky do města, kde vyrostla. Jenže doma je všechno vzhůru nohama, tak, jak to u Gimsleyů vždycky bylo a vždycky bude. A před Genny teď čeká těžký úkol; ustojí všechny návraty zpátky do minulosti, ačkoliv před několika lety právě kvůli tomu odjela začít znovu do New Yorku? Tak jako tak, k tomu, aby byla zase šťastná, potřebuje vystoupit ze své komfortní zóny. Jenže všichni víme, že to je zatraceně těžká věc. UPOZORNĚNÍ! Momentálně kniha prochází editací, všechny původní kapitoly jsou skryté a postupně přidávám kapitoly upravené / nové. Krásný cover od úžasné @LuanSangri.