Pokaždé, když jsem v jeho blízkosti, nebo ho jen zahlédnu kdekoliv projít, mé srdce se roztluče několikrát rychleji, až nebezpečně rychle. ~×~ Když zaslechnu jeho lehce nakřáplý, temný a hluboký hlas, který je přesto přátelský a zatraceně příjemný, jak se s někým baví, přejede mi studený mráz po zádech a po celém těle se mi objeví husí kůže. ~×~ Stačí malý, skoro nepatrný dotyk, třebaže jen milimetrem jeho těla, no i přesto se mé srdce na několik chvil zastaví, vynechá několik úderu a já se stále divím, že žiji. ~×~ Z myšlenek mě vytrhlo trojí hlasité , přesto ale decentní zaklepání. Trošku vylekaně jsem natočil svou hlavu směrem ke dveřím, ve kterých se po chvíli objevila hlava Taehyunga, člověka, který mi všechno tohle způsobil. ,,Půjdeš se mnou do obchodu?" ~×~ « VHope/TaeSeok » Začátek: 20. 8. 2018

Seohyeon se potýkala s mnoha problémy, které neuměla řešit a možná vlastně ani nechtěla. Čistou shodou náhod potkala člověka, který na tom byl podobně jako ona a možná to byla ta nejlepší věc, co se jim mohla přihodit. Nebo taky ta nejhorší.

San nikdy nepoznal, jaké to je, mít domov, což je ovlivněno věčným stěhováním. Až nyní našel místo, které by pro něj domovem mohlo být.

Rivaliser Aneb Archiv soutěžních povídek. ... a také důkaz mojí aktivity. © jjungmaya; 2020-2024

Máma mě vždycky varovala před světem za zrcadlem. „Yoongi," říkávala, „nenech se strhnout tím, co tam vidíš a zažíváš, ošálí tě to a přeroste přes hlavu. Nenech zrcadlový svět, aby ti vstoupil do toho reálného." Ale já se ho nikdy nebál. Vydáno: 8/8/20

Mezi obyvateli malých vesnic na kraji nebezpečného, tmavého lesa, do kterého se neodváží vstoupit živá duše, se od dávných časů vyprávějí různé příběhy a zvěsti o onom zapovězeném území. Mezi dětmi byla jednou z nejoblíbenějších pohádek ta o tajemném muži s parohy, který se o hvozd stará a chrání ho před těmi, kteří by mu snad chtěli ublížit. Většina dospělých to považovala jen za obyčejnou fámu, moc dobře věděli, že les skrývá nekonečná nebezpečí a bylo lepší se od něj držet dál. Když se ale jednou mladík jménem Hoseok kvůli nešťastné události musí vydat do tmavého hvozdu, bude mít šanci se setkat s jeho tajemnými obyvateli na vlastní kůži a zjistit, zda jsou zvěsti pravdivé, anebo je to jenom pouhý lidský výmysl. -------- - Boyxboy - Děj příběhu se odehrává v jiném světě. Proto prosím nehledejte spojitosti mezi realnou minulostí a příběhem. - Přibližně 50 000 slov Moc děkuji @Yooniemonxx za nádherný cover ♡ berrivie 5. 12. 2019 - 8. 10. 2020 Opraveno! (*˘︶˘*) Přeji hezké čtení ^-^

TENTO MAMUT VYJDE V NAKLADATELSTVÍ MYSTERY PRESS. NECHÁVÁM TU PROLOG JAKOŽTO LÁKAČKU. *** Fantasy román zasazený do světa, z něhož jste si tu mohli přečíst několik povídek. Časově mu předchází povídka "Devadesát devět pírek" (dostupná i v audioverzi), hodně volně na něj navazují "Louže a kameny" a příběh "Dvojí krev" se odehrává o pár století později. :) *** Targie a Rísije. Dvě země, mezi nimiž panuje křehké příměří. Z pohledu Rísije tedy jde spíš o nepřátelskou okupaci, a rísijský král Věrlin se s tím rozhodne něco udělat. Vykonáním onoho něčeho pověří svého vazala Kríse. A začnou se odvíjet nitky příběhů, stržené do víru krve, temnoty a zrady, z nějž zdánlivě není úniku. *** COVER je dílem @jajafilm, hrozně moc jí děkuju a doporučuju její profil, pokud hledáte něco na čtení, stojí za to.

Zůstal jsem trčet. Ne ale jako medvídek Pú v králíkově noře. Zůstal jsem trčet v domě svého až moc chytrého spolužáka. Bylo to jako roku 2020. Čas, kdy se po celém světě roznesl nový vir, se kterým si naše společnost nebyla schopná poradit. Izolace, strach z neznámého, do té doby nevídané restrikce nám učovali řád každodenního života. Stejně jako Kim Taehyungovi, středoškolákovi, který byl na začátku pandemie donucen strávit čtvrnáct dní izolace v rodině svého spolužáka Park Jimina. Jak ti dva, na první i druhý pohled naprosto odlišné osobnosti, spolu v této mimořádné situaci vyjdou? - Upozornění: • nutno si přečíst slovo autorky • homosexuální vztah mezi muži • vulgarismy • karanténa • téma posttraumatického stavu • příběh nesleduje systém korejského počítání věku »všem, kteří během lockdownu nemají co dělat a potřebují někam uniknout« Fanfiction: k.th. × p.jm. [FF AU] © AnythinGEL2020

Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017

Kdyby slova znamenala všechno, nikdo by neměl nic. A obzvlášť ne Artur. Ten vysoký, hnědovlasý kluk se zelenýma očima. Ostatní by ho označili za sígra a nevychovance, ale na jeho průšvihách a špatných věcech bylo něco zvláštního. Každou lumpárnou, či skutkem posílal světu vzkaz, který sám říct nemohl. Artur přestal v deseti letech mluvit. Oněměl a už nikdy nepromluvil. Doktoři nevěděli, co jeho němotu způsobilo, nevěděli, jak mu pomoci. Rodiče si s ním nevěděli rady, a tak už na jeho průšvihy nehleděli a nesnažili se mu v tom bránit. Ať už byl Artur jakýkoliv, grázl rozhodně ne. Jaký význam se skrývá v jeho činech zůstane navždy znám jen Arturovi. Nebo ne? ©Cover by me ©Photo by Martin Stranka