,,Ty vážně nevíš kdo já jsem?" ,,A měla bych?"

Začátek prosince a do centra pro zrakově postižené přichází blonďatý chlapec, trochu mrzutý, ale to jsme všichni, když jsme tam, kde být nechceme. Marinette už dávno ztratila naději, oslepla při výbuchu, její rodiče jsou mrtví a ona v tomto centru trčí již čtrnáct let. Zanevřela na štěstí a rezignovala na svůj život. Adrien je pro ni znamením něčeho, co doposud nepoznala, po tolika letech ji opět donutí se smát. Je před Vánoci a možná si někdo zaslouží víc zázraků, než jen jeden. 2.12.2019- 27.12.2019

Nesnáším Neděle, a ještě víc nesnáším pondělí. Můj budík je nejhorší věc na světě, moje srdce zlomil kluk s kterým jsem nikdy nechodila.Zachraňují Paříž každým dnem a pomalu ale jistě mi dochází síly. . Říkáte si.. Chudák holka má depresivní život. Jste na omylu. Sice si popisuji svůj život velice krutě ale i přesto jsem šťastná.. Mám skvěle kamarády, a někdy i štěstí v lásce.. I když si na vše stěžují stejně jsem spokojená.Teda až do té doby..

Stalo se vám někdy, že jste museli odněkud utéct, protože jste věděli, že tam nepatříte? Ne? Tak to máte štěstí, protože přesně tohle zažila Marinette Dupain-Cheng, dcera slavné modelky, která to se svou matkou nemá v životě vůbec lehké. Tento útěk jí přinese spoustu problémů, ale také mladíka Adriena Agresta. Díky němu tmavovláska pochopí, že nikdy není úplně nejhůř, dokud nejste na světě sami. 24.5.2020 - 28.10.2020

Neznala skoro nic kromě zdí rodinné pekárny. Pak přišla Selekce. A s ní i jedinečná příležitost. --- FanFikce na Miraculous a na knihu Selekce od Kiery Cass

Střední. Každý si výbaví hlučné chodby, krásné holky a teenegerské románky. Ale jedna věc je ta hlavní, to jsou basketbalové týmy. Vždy v týmu na Miraculous byly jen kluci, ale tento rok Marinette chtěla zlomit tohle pravidlo "bez holek" a stát se součástí basketbalového týmu. Dávat koše a nosit domů poháry z šampionátu a chtít, aby na ni byl táta pyšný, tak jako si to vždycky přála. Jenže, co když se její basketbalový sen splní a stane se doopravdy součástí týmu?

Prázdniny. Každá holka si představí chození do nákupáku po boku své nejlepší kamarádky. Taky jsem to měla v plánu, dokud mě rodiče nenahlásili na nějakej posranej tábor! A ještě k tomu se musel objevit nějakej hloupej Agreste a totálně mě znemožnit! Však já mu ukážu.. ~ Chyby opraveny! ~ Příběh dokončen! ~ Lehce vulgární slova ~ 13+ ° 1K➡️24.2.2019 ° 10K➡️5.6.2019 ° 50K ➡️3.3.2021 DĚKUJI VŠEM!!! <3

Vánoce jsou v plném proudu. Paříž se raduje, oslavuje společně se svými hrdiny, ale čím blíže je Štědrý den, tím více upadá město v nevědomost. Marinette, nově jmenovaná strážkyně miracul, je nucena vzdát se pro bezpečí kouzelné bedny svých náušnic a jmenovat novou nástupkyni. Strážkyně ovšem stále bojuje sama se sebou, ztráta bojů po boku svého věrného parťáka ji zasáhává pomalu, ale jistě ještě před jmenováním nové Berušky. Z celé této situace se snaží vybruslit za pomoci malého deníčku, kterému svěřuje všechy své pocity a strachy. Když ale Marinette deník omylem vytratí při jednom zběsilém úprku před padouchem a objeví ho Adrien jakožto Kocour, celá situace nabírá nový směr. Deník záhadné dívky je plný bolesti a Adrienovi nezbývá nic jiného než číst a vypátrat onu dívenku se zlomeným srdcem, a tu jež předpověděla odchod jeho milované.

Bouřek jsem se vždycky bál, měly v sobě všechno, co mě děsilo. Je lehké změnit názor, když zjistíte, že něčemu tak obrovskému a nebezpečnému vládnou stvoření z jiného světa, tak čistá a plná míru, že je těžké uvěřit, že existují. Ona taková byla a já od ní chtěl až příliš mnoho, nemohla ochránit svůj svět a já své srdce. Náš osud byl propleten tak hustě, že jsem nevěděl kde můj končí a její začíná. Nemohl jsem ochránit ani ji, před láskou, zlem a ani před krutostí lidí, selhal jsem. 29.5.2018 - 9.7.2018

,,Jezdiš dobře kámo." Poplácal blonďák člověka v tmavé černé bundě, svítivě neonově zelených kalhotech a černou helmou. Polovinu obličeje mu zakrývali neprůhledný brýle a dolní část obličeje černý šátek. Na nohou u lanovky měl černý snowboard s velkou zelenou packou. ,,Dík." Ozvalo se tlumeně přes šátek. ,,Jsem Adrien." Podal osobě ruku a ta jí s radostí přijala. ,,Jsem Marinette, ale přátelé mi říkají Mari." Usměje se dívka a sundá si helmu, brýle a šátek. Vítr ji projede černými vlasy s odlesky modré a blonďatý chlapec jen neschopen slova stojí na prkně a hledi na ni.