Byl jako noc.Byl tajemný a nečím zvláštní. Jeh pleť měla barvu tmavého kakaa.Jeho jantarové oči ve mě dokázali číst jako v otevřené knize.
Byli jsme jako Měsíc a Slunce. Věděl o mně všechno.Já o něm nic. Vloudil se mi do života, i když to měl zakázané.Nechápala jsem to.Nechápala jsem nic.Jediné čím jsem si byla jistá bylo to,že ho doopravdy miluju.
Byl tajemný. Skrýval spoustu věcí. Působil,jako by jeho srdce bylo z ledu a duši ztratil už hodně dávno. Jeho výraz nikdy nic neříkal a vidět ho smát se,bylo jako vyhrát v losu. Přitahoval mě vším co měl. Místo toho abych pozorovala svého přítele,jsem se dívala na něj.
Díval se na mě ze zadních řad. Sledoval každý můj pohyb.Drze se ušklíbk pokaždé,když jsem řekla něco,co se mi nelíbilo. Ať jsem se mu chtěla vyhnout jakkoli,vždycky si mě našel. Našel a zachránil mě před pádem do propasti.
Z jeho hlasu mě mrazilo a v mém mrzutém Světě byl najednou někdo kdo mi otravoval život víc než já jemu.