Měniči, Nepřirození, Zrůdy... Takto nás označují normální lidé. My, Měniči, jsme tvrdě vyhlazováni, zabíjeni, mučeni, už nás je jen malý zlomek. Byly jsme tu, už od počátku věků, ale právě poslední čtyři roky zažíváme nejhorší období. Někdy, jednou za čas se narodí dítě, které má na rameni nepatrné znaménko. Právě podle toho znaménka lidé poznají novorozeného Měniče, který je ihned rodině zabaven a v lepším odvezen na pokusy, v horším na místě zabit. Když si vyhledáte definici Měniče vyjede vám tento text: Měniči jsou nelidská stvoření. Vypadají jako lidé, ale kdykoliv se můžou změnit na určité zvíře. Dělíme je do několika základních skupin, od nejméně nebezpečných, po nejvíce. 1. Mišulinky se dokáží změnit v myš. 2. Ptačulinky se dokáží změnit v ptáka. 3. Koňulinky se dokáží změnit v koně. 4. Kočulinky se dokáží změnit v kočku. 5. Psisulinky se dokáží změnit v psa 6. Medvědulinky se dokáží změnit v medvěda. Zvíře měniče má srst barvy jeho vlasů. A na závěr to nejdůležitější, jestli potkáte nebo znáte Měniče, jakéhokoliv řádu, hned to hlaste na nejbližší policejní stanici! Děkujeme.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Temný román. Dostal jsem šanci na nový život. Mám v podstatě vše, na co si člověk může vzpomenout. A co nemám, to si zařídím. Ale přeci jen v mém životě něco chybí. Něco postrádám. Ne lásku, ani žádné další přízemní lidské věci, řekl bych. Upřímně, lidé mě odpuzují. Jejich optimistické mysli, které považují za zázrak životy, v nichž se jim nic nedaří, jsou k smíchu. Vždyť jsou zbyteční, slunce bez nich další ráno vyjde, gravitace bude působit dál. Pohrdám jimi. Jedno jim ale vzít nemůžu. Baví mě. Kdyz ne dlouhodobě, tak alespoň těch pár minut, co spolu strávíme. Vždy mi to dá něco jiného, vždy mě to vytrhne ze stagnace. Teď jen najít to, co postrádám... // Prošlo betací od @Juditha_Gladys :)... Později bude procházet autorskou betou, to bude větší rachot. //

Rose patří mezi zvláštní typ dívek. Vždy sedí s knížkou někde v ústraní a nechává se krásnými příběhy unést od kruté reality plné hádek a lží. Její sen je dostat se z malého městečka, kde už od narození vyrůstá. Touží zažít něco nového, nebezpečného a vzrušujícího. Hlavně se odpoutat od té přetvářky o dokonalosti. Cameron, bývalá hvězda školy se po dvou letech vrací do Naples, krásného místa na Floridě, aby urovnal a upevnil své vztahy s otcem, i když se mu to kvůli neuzavřeným záležitostem ani trochu nezamlouvá. Tihle dva naprosto odlišní lidé se nikdy neměli setkat, ale po škole se toho může stát spousta. Cover by: Gipi155

Eleanor už zná svou minulost. Už ví co ve skutečnosti je. Vlkodlak. Co se ale stane, když se ve městě objeví lovci z Bratrstva?? Pozná svou mámu?? Probudí se její táta z kóma?? Vydrží vztah Eleanor a Chrise všechny nástrahy?? Řekne Eleanor někdy pravdu své nejlepší kamarádce Melise?? To všechno vás čeká ve druhém dílu Deníku Vlka!!! 2# ve Vlkodlacích 19.7.2016 1# ve Vlkdolacích 20.7.2016

Kniha žertíků z ulic Ketterdamu. Pozn. Vtipy nejsou moje, pouze je překládám.

Mám úplně normální život jako ty. Chodím do školy, žiju sama s mámou, mám koníčky, jsem zamilovaná, mám kamarády,... Ale mám jedno tajemství. Jsem napůl vlk a napůl dívka.

Zaslechla jsem, jak ke mě někdo přichází. Něčí kroky se pomalu blížily k mému ležícímu tělu. Napnula jsem všechny své svaly. Nedostanou mě bez boje, jen tak svojí kůži nedám. Snažila jsem se potlačit všechnu bolest. Hlava mi třeštila, svaly mě pálily. Myslím že ta žebra jsou zlomená. Bála jsem se jako nikdy, ale naplňovala mě zuřivost. Budu se bránit, i kdyby mě to mělo stát krk. Ještě kousek, ještě krok! Byla jsem připravená vyskočit a zaútočit. Tři.......dva.......jedna.... ,, Nedělej to, chci ti pomoct. "