13+ Tento příběh se odehrává rok po válce.. Hermiona si našla přítele Marcuse který vydal pro ní jako stvořený ale to se spletla, tak jako vypadají že jsou velice zamilovaný a spokojený pár ale opak je pravdou....co když se za tlustou zdí přetvářek skrývá peklo ve kterém občas Hermiona žije? A Co se stane když její nový a věrni přátele ze zmijozelu jednoho dne přivedou blonďáka o kterém od války neslyšela? Prokoukne jí? Odhalí co se děje v jejím skrytém životě? A co když se od prvního shledaní mezi nimi vytvoří cit, jim velice známí ale přesto tak vzdálený?? A čím si jejich láska bude muset projít?

Mladá dívka, které padá k nohám nemálo mužů.. Z té slušné a hodné holky tak chladná žena, ve které nedřímá ani kapka citu. Její rudě namalované rty vytváří posměšný úšklebek. Šaty ladící s jejími rty ukazují její zcela perfektní postavu. V jejích tmavě hnědých očích jindy bývaly tak veselé jiskřičky, teď jsou pouze prázdné, bez ničeho. Její dříve nezkrotné kudrnaté vlasy, teď zcela rovné svázané v drdolu. Tak moc se změnila.. Ale pro mě..je to pořád ona..ta do které jsem se zamiloval před tolika lety.. ********** Vezmu lístek od ministra.. "Dokaž jí, že všichni stejní nejsou.." #### "Slibuješ, že už mě nikdy neopustíš, Mio?" Zašeptá Draco. "Už nikdy Draco... Už nikdy" Zašeptá a zlehka spojí rty do polibku plném citů k tomu druhému.

Po válce se vrací Hermiona a její přátelé dodělat si poslední ročník, nechybí ani zmijozelští studenti. Okolo Hermiony se začne motat Draco Malfoy - zmijozelský princ a největší arogant na světě. Jak tohle může dopadnout? Podlehne mu Hermiona, nebo si od něj bude držet odstup? A co na to budou říkat jejich přátelé? 15+ Postavy a prostředí náleží J. K. Rowlingové. Povídka není napsaná za účelem zisku.

Uběhlo pět let od rozchodu Hermiony a Draca. Oba šli svou vlastní cestou. Hermiona jako nejmladší ministryně "kraluje" Ministerstvu kouzel. Draco také nelenil, má dobře rozjetou firmu, patří mezi nejbohatší čaroděje na světě, nic mu nechybí, nebo snad chybí? V Hermionině životě se objeví někdo nový plný dobrodružství. Najde s ním naše milá ministryně konečně štěstí? Nebo jí je souzeno být s někým jiným? Třeba s někým neskutečně egoistickým?

Blaise udělal něco, co by jako nejlepší přítel neměl. A tak se to teď snaží s pomocí jedné nejmenované zrzky napravit. Jenže, když se jim konečně podaří dostát jejich cíle, postaví se jim do cesty překážka, se kterou nikdy nepočítali. A sice děti.

Co by se stalo, kdyby spolu odvěcí rivalové uvízli ve výtahu? Uplynulo více jak deset let ode dne, kdy byl poražen ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Hermiona zapadla do nudného života, Draco, který jen o vlásek unikl Azkabanu, stejně tak. Proč? Proč nemají rodinu? Proč si nehledají partnery? Proč odmítají vystoupit ze stereotypu? Proč mají oba tolik tajemství? Jejich životy byly po dlouhé roky jen nudným přežíváním. A oni netoužili po změně. Byli takhle spokojení. Pak však všechno změní jedna noc ve výtahu. Kolik si toho jsou schopní navzájem prozradit? Jak silná je jejich roky budovaná nenávist? Můžou dlouhé hodiny o samotě něco změnit? Nebo jsou snad odsouzeni k věčné rivalitě? *** *** *** Za korekci moc děkuji Elemale. *** *** *** Říjen 2019 - #1 rivalita ❤️💚

Po druhé kouzelnické válce je kouzelnická populace významně zdecimována. Starostolec se proto rozhodne vzít otázku budoucích generací do svých rukou a schválí tzv. Manželský zákon. Každé čarodějce a kouzelníkovi je přidělen ideální partner či partnerka, kterého si musí vzít a se kterým musí mít dítě. V Bradavicích, kam se vrací i Zlaté trio spolu s většinou spolužáků, je tento zákon zaveden také. Navzdory všeobecnému nesouhlasu jsou studentům vybráni partneři a očekává se od nich jediné - splnění povinnosti. *** Ačkoli se toto téma hlavně v anglických ff vyskytuje poměrně často, pokusím se tuto povídku napsat jinak, než je pro tento námět typické. Asi více realisticky, protože si opravdu nemyslím, že by se s tímto zákonem všichni snadno a rychle vyrovnali a s přiděleným partnerem si hned padali kolem krku. Přeji příjemné čtení. :-)

,,Chraň tě ruka Merlinova, pokud to jen vypustíš z té tvé nevymáchané pusy, Hermiono!" zapištěl blonďatý zmijozel a propálil ji pohledem. ,,Ale no tak, ty můj mumínku. Nemám ani to nejmenší tušení, o čem to mluvíš," zapěla sladce hnědovlasá lvice a nevinně se usmála. ,,Kolikrát ti mám říkat, že nejsem žádný mumínek! A moc dobře víš, o čem je řeč." Vztekle zafuněl a založil si ruce na prsou. ,,Nečerti se hned, ty oškubané káchňátko, jsi pak ještě víc roztomilý, a to ty přece nechceš, ne?" Její hlas Dracovi způsoboval cukrovku a slova, jež její ústa vypustila ven, mu malém přivodila infarkt. Šlehl po ní mrazivým pohledem a propaloval ji očima tak zapáleně, až by se jeden divil, že nelehla popelem. ,,Malfoyové. Nejsou. Roztomilí," procedil skrz zaťaté zuby, ,, a ani náhodou nevypadám oškubaně! Malfoy vypadá dokonale za každých podmínek." Hrdě zvedl bradu. ,, Za prvé, dej si pozor, ať si ten svůj nos neobiješ o strop," uchechtla se Hermiona a ignorovala Dracův nasupený pohled. ,, A zadruhé, asi jsem přišla na jádro problému." ,,A k čemu jsi se dopracovala?" zeptal se blonďák otráveně, když jeho nebelvírka byla zticha, čekajíc na vyzvání. ,,Dopracovala jsem se k tomu, že ti musím oznámit jednu převelice důležitou novinu, která změní celý tvůj dosavadní život. Nadobro." Její hlas najednou zvážněl, což si získalo zmijozelovu pozornost. ,,Říkal jsi, že Malfoyové nejsou roztomilí," pronesla spíš jako fakt, než jako otázku. Draco sebou při posledním slově škubl, ale přenesl se přes to a pokýval hlavou na souhlas. ,,Nikdy." ,,Tak to, můj milý Draco, znamená jen a pouze jediné," povzdechla si a dala prostor dramatické pauze. ,,No? Tak už se vymáčkni promerlina!" Hermiona mu věnovala dlouhý pohled, načež se zhluboka nadechla. ,,Nejsi Malfoy." #7fanfikce 27.2.2018-?

„Všechno to začíná i končí ve tvé mysli. Čemu dáš možnost ovládnout tě, to tě ovládat bude, pokud to dovolíš..." Člověk by nikdy neměl být vězněm své vlastní minulosti. Ta by měla být spíš lekcí, než doživotním trestem. Jenomže je těžké držet se toho, když vám lidé i okolí, v němž se nacházíte, neustálé připomínají, čím jste byli a čeho jste se dopustili. Své o tom ví i Draco Malfoy, usvědčený smrtijed, který si musí z donucení Britského ministerstva kouzel dokončit vzdělání na Bradavické škole. Musí strávit deset měsíců v místě, na které má sice i dobré vzpomínky, ale ty špatné stejně převládají. Musí žít bok po boku s lidmi, kteří jím opovrhují a které nenávidí skoro tak vášnivě, jako oni jeho. Jenomže nakonec to nemusí být až tak špatné... Ne, pokud má dostatečné odreagování v podobě členky Zlatého tria, která mu změní život způsobem, který nepředvídal a neočekával. Jenomže to nejlepší vždycky přichází odnikud a zcela nečekaně. „Potřebuje vedle sebe někoho, kdo uvidí všechno to špatné a zlé v něm, a i přesto bude chtít zůstat." *** Nejedná se o mně tolik vlastní dlouhou parodiokomedii. Mělo by jít o krátkou kapitolovku o jednom životem zlomeném blonďákovi. Mělo by. Uvidíme, co z toho nakonec vyleze. Doufám, že se vám bude povídka líbit a nápad, který mám v hlavě už řádku měsíců, taky. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové. Z povídky mi neplyne žádný zisk.

„Zkazil jsi to!" „Napravím to, Scorpiusi." „Ona byla moje maminka a ty jsi to všechno zničil." Draco překvapeně hleděl na svého syna, co se zhroutil potom, co Hermiona odešla. Ale ještě více byl překvapený, že ji nazval svou matkou. 3.4.2017 #1 in Fan fikce Book I.