A series of one shots about how Sirius attempts to show his feelings for Remus. HR: #1 in Wolfstar - 7/8/19

Alexis se po dvou letech probouzí v táboře polokrevných. Vše se změnilo. Všichni okolo ní vypadají jinak, ona sama vypadá jinak. Ztratila svůj domov a svou rodinu v táboře Jupiter a u Řeků se jako doma cítit nedokáže. Musí si najít svou vlastní cestu, jak zapadnout. Nachází staré známé, dělá si nové přátele. A kdo ví? Možná na konci cesty bude mít víc než domov a rodinu... Všechna práva na postavy patří Ricku Riordanovi, až na ty mnou vymyšlené. Zároveň si nepřivlastňuji píseň Apollo od Timebelle, která se v ději vyskytuje.

Percy Jackson je na dně, jeho milující máma je mrtvá. Annabeth svého přítele nechce v takové chvíli opustit, ale Cheirón ji spolu s jinými polobohy poslal na záchranu obdoby Tábora polokrevných do Evropy, kde se věci vymykají kontrole. Annabeth se nikdy nevrátila. Percy zmizel ze světa, dřív měl Annabeth, která ho držela nad vodou v nejhorších chvílích, teď nemá nikoho. Uzavřel se před světem, nejí, už dlouho nespal, celé dny se jen utápí ve smutku. Nico di Angelo potkal v podsvětí Annabeth, která ho se slzami v očích poprosila až Percymu pomůže, ať ho zvedne na nohy. Nico nikdy na Percyho nezapomněl, nikdy nenechal pořádně odumřít své city, které nyní musely stranou. Percy potřeboval přítele, který ho dostane z té bolesti, Percy potřeboval Nika a taky další osobu, kterou by mohl milovat. Nemůžu vyloučit peprnější scény x - práva na postavy patří R.Riordanovi

„Promiň, princezno," usměju se smutně na každou, která mi navrhne schůzku. „Ale nejde to." A v duchu vždy dodávám: „Nejde to, protože já čekám na prince." Stále jsem však nenalezl klíč, kterým bych odemkl zámek dveří, jež toužím otevřít. A tak jen doufám, že se tu objeví někdo, kdo mě pouhým Alohomora všech těch starostí zbaví. Ale pravdou je, že čekat občas nestačí. Musí se začít jednat. A s tímto uvědoměním začíná i můj příběh. • Doporučení: „Tak dobrý příběh s gay tématikou jsem ještě nikdy nečetla. Vše bylo tak živé a osobní, jako by Leoš opravdu existoval. Prvotřídní práce." - Elimona04, 14. 2. 2018 • Upozornění: Příběh plný lásky, vtipu, naděje a zklamání. Psáno formou deníku. Části mají okolo 400 slov. • Ostatní: První část vydána: 16. 12. 2017 Poslední část vydána: 14. 2. 2018 Počet slov: - Nejlepší umístění: #1 v teenfikci 07/02/18 - 50K přečtení 24/03/18 - 100K přečtení

Možná jsem ten den odešel, ale rozhodně jsem se neměl v plánu vzdát.

Celá dnešní společnost je postavena na principu stáda a my všichni jsme jeho příslušníky. Skoro až úpěnlivě se snažíme v něm zůstat, splynout s davem, nijak nevyčnívat. Schováváme to, kým doopravdy jsme, abychom se vyhnuli vyloučení z něj. Svět je plný přetvářky a lži, jež se schovává za pravdou. Možná je třeba konečně čas shodit ze sebe beránčí roucho a být sám sebou. Ovšem, cesta k uvědomění není nikdy jednoduchá. A pro Willa s Alexem to bude opravdu těžké. „Vidíš ty ovce, pasoucí se na té pastvině za ohradou, Wille?" „Ano, vidím. Co s nima?" „Ty jsi jako ony. Slepě jdeš za vůdcem stáda, neohlížíš se na les opodál, co ti nabízí volnost a svobodu." „Pokud já jsem ovce, Alexi, tak ty jsi zase ten beran, za kterým jdu. V tom případě pak nepotřebuju žádný les." ______________________________ - Upozornění: LGBT román - Aktuálně se postupně přepisuje = něco nemusí úplně dávat smysl - Přepsáno 18/21 kapitol - Vítěz Hvězdobraní 2019 v kategorii Frajer z vedlejší koleje - Prequel pod názvem Červenčina maska Za cover velice děkuji @Gipi155 Díky i mým věrným betám: @pogmanka @MargarethMerry @Nina_1881 -

Will Solace? Nikdy bych neřekl, že se zamiluju do Appolónovce, ale je to tak. Moje jméno je Nico di Angelo. Můj otec? Hádés. Dřív jsem byl zamlklý a zlý, protože jsem byl nešťastně zamilovaný do Percyho Jacksona. Teď mám nový smysl života. Willa. Myslíte si že jsem divný? Tak to možná máte pravdu, ale teď je všechno jinak mám před sebou velkou volbu. Láska nebo budoucnoust? Sám nevím...

,,Jak se mnou můžeš takhle mluvit? Copak nevíš, že umím přivolávat zombie a kostlivce a-" ,,No, teď bys nedovedl přivolat ani rybí kostřičku, aniž by ses přitom rozpustil na kaluž tmy, di Angelo," uchechtl se Will. ,,Řekl jsem ti, žádný další podsvětní nesmysly, to je příkaz od doktora. Dlužíš mi nejmíň tři dny klidu na marodce. Přímo odteďka." Nico cítil, jako by mu v břiše ožilo sto kostlivých motýlů. ,,Tři dny? No - no, to by asi šlo." - citace z knihy Bohové Olympu: Krev Polobohů, strana 442 Všechna práva na postavy patří R. Riordanovi, není psáno za účelem zisku.

"Nejsem ničím zajímavý." „To si nemyslím, určitě jsi zajímavý, jen jsi na to ještě nepřišel."

Každý o Micahovi řekne jenom jedno: ‚Ten kluk je prostě šťastlivec.' A není divu. Okouzlující kapitán hokejového mannschaftu neskóruje pouze na ledě, ale i u holek. Přesto má sám Micah pocit, že mu něco schází. Večírky už pro něj nejsou tak atraktivní jako dřív a k nelibému zjištění jeho samotného snad ani dívky. Všechno pak ovlivní seznámení s Riem, chlapcem z opačného konce škály popularity. Kolik toho bude muset Micah obětovat? ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° Nebudu sem psát 13+, nebo 15+, protože je mi jasné, že na tohle varování stejně nikdo nedá. Přesto chci dopředu upozornit, že se jedná o téma, které pro některé může být velmi citlivé. Proto bych byla ráda, kdyby si příběh přečetli lidé, kteří se na to opravdu cítí a které to nijak nepobouří.