Caroline a Cassidy jsou sice dvojčata, ale dalo by se říct, že jedna je pravým opakem té druhé. Cassidy je chytrá, hezká, královna školy a doma ta oblíbenější dcera, zatím co Caroline je nenápadná dívka, které si skoro nikdo ani nevšimne. Caroline není komunikativní, má své tři přátele, kterým věří a to jí stačí. Co se ale stane, když se do města po sedmi letech vrátí James? Kluk, který se s Caroline odmalička nesnáší a který jí vždy dělal ze života peklo. Ale proč by se vracel na místo, které mu denně připomíná nejhorší chvíle života a které ze srdce nenávidí? --- Připadalo mi, jako by to bylo přesně to, co mi za poslední týden chybělo. Jako bych na to celou tu dobu čekala. Zajela jsem mu prsty do vlasů a přitáhla si ho ještě blíž. Přejel mi jazykem po spodním rtu, což jsem hned pochopila a otevřela pusu, abych polibek ještě prohloubila. Když jsme se konečně odtrhli, opřel si čelo o to mé. „Tohle byl ten hlavní důvod, proč jsem přišel." Zašeptal mi do rtů a než jsem se vzpamatovala, už byl pryč. Zavřela jsem za ním okno a konečně ulehla do postele. ...

Zoufalstvím protkaný životy.

"Proč? Proč jsme tady?" Zeptala jsem se. „Neměli jsme právo odejít, neměli jsme pasy do jiných světů." !! Celý příběh je pouze smyšlený a nemá za účelem nikoho urazit ani ponížit. Věci uvedené v příběhu se nemusejí shodovat s realitou.Děkuji za pochopení !!

,,Přijdu si sama" řekla jsem a vlastně nevěděla proč. Proč se do hajzlu vůbec vybavuju s klukem, kterýho neznám a proč mu do hajzlu říkám něco, co nejsem schopná říct ani vlastním rodičům. ,,Chápu to" odpověděl ,,Ale vždycky někoho máš, je to jen pocit"

Jakmile jí Dominik potkal, věděl, že není obyčejná. Pomůže ji znovu nalézt samu sebe?

Všude, kde se objevil byl považován za podivného. Nikdo ho úplně neznal. Nikdo o něm nic moc nevěděl. Nikoho si nepouštěl k tělu víc, než bylo potřeba. ,,Kdo jsi?" zeptal se téměř zoufale. ,,Nevidíš?" ,,Neměla bys ode mě, co nejdřív vypadnout? Co když mám AIDS?" ,,To se, pokud vím, přenáší pohlavně," ušklíbla se na něj. ,,A ještě k tomu chytrá příšera..." povzdechl si. Jejich první setkání proběhlo v knihovně. Za tmy a v tichu. Jeho a Marlene, té dívky která viděla svět jinak.

Co když mladá, nadějná fotografka Ema pozná milion+? Co když se jí tím život změní o 180°? Všechno se dozvíš v tomto příběhu. • *Fan-fikce na Yzomandiase* • • • V příběhu jsou vulgarismy, 18+ scénky atd. JE TO POUZE FAN FIKCE A NEMUSÍ SE SHODOVAT S REÁLNÝM ŽIVOTEM

,,co předemnou ještě tajíš?" koukl jsem se jí do očí, chtěla brečet ,,já...já..." zhluboka dýchala ,,co ty! Viktorie co?" rozhodil jsem rukama ,,nemůžu ti to říct!" Zvedla ke mně svůj utrápenej pohled ,,já nemůžu být s někým kdo mi lže"sebral jsem se a opustil jsem obývák ⚠️Příběh je smyšlený a nechci jím nikoho pohoršit, či urazit ⚠️

Težká minulost. I on. I já. On hudebník, já tanečnice. U něj každou noc jiná dívka, já pomalu ještě panna. ,,Naše oči se střetly. Nevím co cítím. Neumím v nich číst. Nedokážu rozeznat co si myslí. Jediný co vím je, že jsem tenhle pocit nikdy nezažila. Najednou do mě však drkl nějáký kluk a já tenhle hezký moment musela přesrušit." Ano... takhle to začalo.

Víš jak mám rád věci slepený? - V jaký moment si uvědomíte, že je něčemu konec? Možná v ten moment, kdy přestanete cítit lásku. A všechno to utrpení a bolest se slije to jedné vlny, která s odlivem odpluje. Strašně jednoduše se na tu vlnu nalodíte. A pokud jste si neprožili opravdu velkou část života, nejste tak schopný mořeplavec, aby jste se nenechali unést proudem. - #1 v rychlikluci