"Chodit s kluky je stejně k hovnu." Kamarádka mi před očima vítězně zamávala papírem, "věděla jsem, že to zase řekneš a proto jsem tě přihlásila na jednu speciální letní školu." "Ty vole, cože?!" ... "Mám hlad," zakňoural Ming. "Však před chvílí jsem ti ohřál špagety," odpověděl nechápavě Mirek. "Ty byly na zahnání toho hladu tenkrát." "Myslíš tu půlhodinu zpátky, kdy jsi vyhrožoval, že nám okoušeš linku?" "Jo!" ... Příběh o dívce, která kluky nadevše miluje a v jejich společnosti se cítí vždy příjemně. Ačkoliv ji okolí spíš vidí jako holku, která je má omotané kolem prstu, mezi ní a jimi je jen čisté přátelství založené na důvěře, loajálnosti a hromadě vtipných urážek, kterými si zpestřují den. Hlavní hrdinka není nádherná, není hubená, není přiliš slušně vychovaná ani bohatá, módu řeší na úrovni: bílá a černá ladí se vším a jako každá správná holka nikdy nepřizná, že si omylem prdla. V tomto příběhu není nikdo dokonalý, protože to není ani nikdo z nás.

Není jako my. V jejích žilách koluje krev z Vesmíru a naší planety Země. Byla stvořena jako dokonalá zbraň a na 11 let zavřena do tmy a ticha. Nikdy nepoznala svět za zdmi centra. Touží po svobodě a krvi svých milovaných. Co obnáší korektura? Oprava pravopisu a překlepů, přepis nějakých částí, avšak příběh zůstane nedotčen. Děj se nezmění, jednání postav také ne, pouze dojde k přepsání nějakých odstavců pro lepší pochopení příběhu či vylepšení kvality příběhu. !opravené kapitoly budu označovat * (hvězdičkou)! Adresa obrázku: http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/sunset-at-sea-235190.html

Mojí rukou projela silná bolest, jakmile jsem ukazováčkem stiskla spoušť. O to větší bolest se prohnala mým tělem, srdcem a duší, když se jeden z mých nejlepších kamarádů zapotácel a nazad padl mrtvý k zemi s kulkou v hlavě. Zradili mě. Moji nejlepší kamarádi mě zradili. Dříve byl její život plný dobrodružství, zábavy, smíchu, přátel a alkoholu. Jednoho dne se ale něco stalo, něco, co změnilo Angelu k nepoznání. Stal se z ní naprosto jiný člověk, který se uzavřel před světem a zapomněl na to, kým kdysi byl. Co přimělo Angelu změnit samu sebe, změnit způsob života, opustit ty, které milovala. Změní se něco, když ji matka pošle na tábor? Najde si přátele, objeví nový smysl života, zapomene na ten osudný den, zamiluje se a svěří někomu své tajemství z minulosti? *Probíhá korekce*

.

14tiletá Mila je němá. Nebo si to alespoň o ní všichni myslí. Nikdo se s ní nebaví a jednou to jedna parta přežene a začne ji šikanovat. Bude vše zase v pořádku?

Ona: Skončit se životem je snadné, pokud vám za zády nestojí jeden z vládců pekel. On: Jak napravit jednoho z vládců podsvětí? Strčte mu do jeho věčného života jednu lidskou holku. Opravdu lidskou? 11.3. #1 fantasy

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Kera žije už od malička v lese i se svým bratrem Williamem. Thomas se po šesti letech služby u krále vrací zpátky domů na své panství, aby se zbavil zdejších lapků. Netuší však, že se jeho osud splete s Keřiným, která je chladná a bez citu. Vrátí jí Thomas zpátky cit k lásce? Vzplane mezi tvrdohlavou Kerou a Thomasem žár vášně a touhy? Urovná vztahy mezi zbojníky a šlechtici. Dokáže se Kera vzdát svobody? To se dovíte, když si o tom přečtete.

Proč dokážu doříct jakoukoli větu za kohokoli jiného? Proč když jsem ve skupině hodně lidí, nerozpoznám své myšlenky? Proč vím NAPROSTO VŠECHNO co si dotyčný okolo mě myslí? To nikdo neví. #10 Paranormální - 15.12. 2016 #2 Paranormální - 4.1. 2017 #1 Paranormální - 8.1. 2017 21.2. 2017 - 10K přečtení 9.5. 2017 - 20K přečtení 14.8. 2017 - 40K přečtení 7.10. 2017 - 50K přečtení 11.8. 2018 - 100K přečtení ♥ Obal mám od _OSNW_ :)

Stojím v bílé chodbě. "Máme vězně, bude nám zpívat." Řezavě se smál jeden z mých kolegů. Trhl s paží vězně a otočil ho směrem k nám. Upíral na všechny naštvaný pohled, ale nejvíce naštvaný pohled upíral na mě. Věděla jsem proč, protože tato osoba je můj bratr.