Není to kluk pro ní, je to zakázané ovoce, ale jejich touha je přemůže a nic je nezastaví v tom být spolu. Story by: _IamAnett_ 2022

Mia DeCarto se narodila jako New Yorská mafiánská princezna. Už od narození měla určený svůj život i to, koho si vezme. Jak to celé dopadne?

Co se stane, když se holka z 21. století omylem shiftne do sedmdesátek?

Kylie nemohla vůbec tušit, co všechno udělá, když stiskne tlačítko "odeslat". Parta opilých přátel se na jedné party vsadí, že pošlou milostnou SMS náhodnému číslu. Volba padne na Kylie - dívku, která je známá pro svoji rebelskou a spontánní povahu. To ještě ale vůbec netuší, že její SMS doputuje k nikomu jinému, než k Andymu Biersackovi. Povídka zabývající se textingem.

Vždy jsem si představovala svého vysněného přítele, jako starostlivého, milého, ohleduplného... Zkrátka jako dokonalého prince z pohádky, který přijede na bílém koni a budeme spolu šťastní, až do konce života. Jenže potom se objevil on. Arogantní, perverzní, namyšlený, drzý a náladový idiot se spoustou tetování a hromadou problémů, ale já i přesto měla pocit, že nemůže být dokonalejší. -- |Varování: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scény| ©2017 All rights reserved | @smilebabe_ | Romance | 15+

Bylo Nám 15 - Občanský Průkaz Tehdy, když jsme se poznali, nám bylo 15. V podstatě jsme se znali, ale nebavili se a nezdravili. Každý jsme měl rozdílný život, rozdílný svět. Já byla obyčejná holka, která ráda psala příběhy, které jsem si myslela, že nikdy nezažiji, a malovala. Zatím co on, on byl básník. Do psaní dával emoce, pocity, stejně jako já... NEVLASTNÍM ŽÁDNÉ POSTAVY Z ORIGINÁLNÍHO DÍLA PETRA ŠABACHA, POUZE MÉ VLASTNÍ VYMYŠLENÉ. Literatura, to byla jediná věc, ve které jsme si až moc dobře sedli, než jsme se skutečně poznali.

Poezie v srdci skryta, něžnými city již dlouho pokryta, tajně v odhalení doufajíc, o pomoc tiše si říkajíc, tak překonej strach a dovnitř nahlédni, do svého nitra s odvahou pohlédni.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Projít přípravnou školou pro Obřad výběru bude hračka, říkala jsem si. Dostanu se k Obřadu výběru, nechám si vyvolat démona v podobě zvířete, který bude odrážet podstatu mé duše a následně se stanu členem jedné z jednotek našeho království... Joo, jak šeredně já se mýlila... Nejdřív se objevila ta červenovlasá bestie, která se škodolibou radostí využila jakoukoliv příležitost k tomu, aby mi mohla nějak znepříjemnit život, moc tomu nepřidal ani ten bělovlasej kluk, na kterého jsem vždycky narazila v tu nejméně vhodnou chvíli, a už vůbec mi nepomohl fakt, že čím víc se začal přibližovat Obřad výběru, tím víc všichni učitelé začali vyšilovat a kvůli každému sebemenšímu prohřešku se nezdráhali rozdávat tresty jako pominutí... A aby toho nebylo málo, tak k Obřadu výběru samozřejmě nepustí každého... Dostanou se tam pouze ti, kteří zvládnou předcházející zkoušky a to ne jen úspěšně, ale jako ti nejlepší. Joo, jak tohle všechno skončí?