effugium [ef'fu-gi-um] (sub.) útěk, úprk, cesta k záchraně ❝Právě přešla půlnoc a noc se proměnila. Sedím na střeše krvavě rudého auta a pozoruji její chladné ruce, jak se dotýkají všeho a všech jako slepec hledající svoji hůl. S láhví v ruce a slzami v očích uvažuji, jak uniknu, až se život po mém bezduchém těle natáhne příště, dlouhými, bledými prsty, které na rozdíl od smrti nevoní po vanilce.❞ ⇴ původní příběh ━ listopad/prosinec 2017 (rewrite v červenci 2019) ⇴ velmi křehká, důvěrná povídka ⇴ design coveru ━ Ø2019

Poetický příběh situován do mrznoucí melancholie po jejímž zavátí upadá poslední listí. Děj se odehrává během vánočních svátků, které brzy nejsou tím, čím mohly být. Nádherná atmosféra se záhy přehodí do vnitřního souboje rodiny, která přichází o tu nejbližší osobu. Příběh o hledání sebe sama, pohled do nejniternějších pocitů všech aktérů, rozkrývající tabu psychických poruch a truchlení, který se snaží mezi řádky nechat alespoň tu nejmenší naději.

všechny ty chyby se točí v kruhu utíkáš do exilů dopsán epitaf (v jazyku, kterému nerozumíš ty, ani tvoji příbuzní) nejsi/ Básnická sbírka o nadějné bolesti a světech, jež se zazdily do surrealismu, paranoie a experimentu s lidskou duší. Soubor třiceti unikátních experimentálních básní, které spojuje víra v něco lepšího a strach z toho, co to lepší a nové může znamenat. • 1. místo v soutěži Hvězdobraní / kategorie poezie • Výhra v dodatečné kategorii Poeta

Ve vesmíru tvůj křik nikdo neuslyší... Histeria; podivná loď putující na konec vesmíru. Mrtví tvrdili, že má svou duši. O moc víc toho o ní neví ani nezávislá Sedmnáctá posádka. Zatracenci své doby, přeživší pamatující již mrtvé planetární soustavy, piloti mimozemšťané, polonadlidé hledají utopii rozprostírající se za hranicemi myslitelna, daleko za starými příběhy. A mnohdy nejen tu. Každý den se bojuje o nadvládu dalšího území s podivnými tvory a fyzikálními absurditami. Na palubě přežívají v chabé symbióze s lodí kromě lidí i nejrůznější nadpozemské entity, a některé lační po krvi! A s těmi se potkat nechcete... Jeden výpadek. Loď se opět vymyká kontrole. A někdo si to odskáče... Nikdo tě nebude hledat... Opravdu nikdo? // Kapitoly vychází každé pondělí (snad pravidelně)! Stále dochází k přepisu z roku 2019, tento autor děkuje za trpělivost! Menší komentář, který se hodí sem (k připravenému pokračování - což je dost ambiciózní, když jsem ještě nezačala s publikací tohohle) a ke všem mým pracem celkově... a asi to hodím i někam veřejněji: vycházím ze skutečnosti, že jsme se jako společnost někam posunuli a už, alespoň naší generaci, nedělá problém akceptovat sexuality, které nejsou jen silně heterosexuální. Protože nechci, aby lidé příběh vnímali jen skrze tento faktor, nebudu na obálku přidávat duhovou "stužku", ale mějte prosím na paměti, že každá postava má svůj charakter, své důvody, proč se tak či onak bude dít nebo naopak nebude.

Zajímá vás, co vznikne, když máte hromádku náhodných slov a necháte svojí mysl, aby z nich vytvořila, co se jí zamane? Přesně tohle se totiž děje na stránkách tohoto zápisníku. Krátké spisy, básně, lyrické, epické, surrealismus, dadaismus, vše naházené na hromadu a vystavené pro případné pozorovatele.

V co věříš? Jestli vůbec... Co je fascinace? -Temně indigová básnická kniha- Nestudovala jsem filosofickou fakultu, předem upozorňuji.