Už nejsem naivní, jen ti už dlouho dlužím obraz, až namaluju další stěží, bude to odraz, odraz osobního růstu, z nějž nás strach tolik střeží a začátek, začátek básnířského půstu. Už nejsem naivní, jen bych ráda začala otázkou, proč zapadají vždycky tmou jen ty vzpomínkové obrazy, jichž ostatní si nevšimnou, z nichž v duši nás nemrazí. Už nejsem naivní, tak jsem nostalgií pomalovala zbytky holých zdí, ostatní neřeknou si „škoda", tak je zohyzdí... Říkala jsem ti už, jak začala jsem se hledat? V tomhle dopise. Už neschovávám, co nelze schovat, neschovávám se, protože já nezapomněla a píšu o tobě víc než mi milo, už nejsem splachovací, tak křičet by se chtělo, ač už vím, že nevyhrávají ti, co nejvíc křičí, visí ti na zdi cizí dílo? Držíš mi místo? Nemůžu si pomoct, tak brečím a přitom se směju, znáš to... Už nejsem naivní... Ale už ses našel? V dopise, co nikdy neodešlu, co nepozná bezpečí obálky, pro něž nemusíš na poštu, co nevhodím ti do schránky. Už nejsem naivní, ale našel ses doopravdy? V ložnici na stropě, v nás, nich, tě, mezi cizími prostěradly... už na tom nesejde, ale ať jsi šel kamkoli, doufám, že ses tam dostal všemu navzdory. Už nejsem naivní, jen mě to zas dohání... šílení - ty, tak to abych nahlásila ztráty, protože pocit šílení není ten, který mě opustil, už nebaví mě tohle schovávání, těžko se pak bere rozum do hrsti - když jsem pořád naivní.

řeč je o městě a jeho lidech, o jejich příbězích a o tom, že se v nich vždycky všechno úplně nerýmuje, o nezastavitelném pohybu města a o ztrátě tváří jedinců v něm, o davech, kteří se tu každodenně míjejí, aniž by o sebe zavadili sbírka, ve které se možná najdete...

Letmé doteky, na těle, na duši. Zabal se do deky, ať srdce uslyší. Na chvíli se porozhlédni, myšlenkám se nastav. Uvař čaj, na křeslo sedni, jednoduše zastav.

Tohle je jakoby deník, kde se něco objeví jen jednou za čas a bude pojednávat o problémech nás.. Co víc napsat? :D

Vtipné i debilní hlášky zákazníků a odpovědi obsluhy. Humorné situace, které jsem zažil já sám, mé kolegyně, popřípadě známí... Kniha 1

Příhody/problémy a vše co se týká Punku/Punkrocku🤘🏻🎸🖤

Ahoj, mé jméno je Nikdo, ale můžeš mi říkat třeba Alex. Jsem člověk. Žiju, dýchám, mluvím a píšu. Nijak se od ostatních neliším. Až na jednu maličkost...

Tohle není návod. Není to učebnice. Jen souhrn mých postřehů a názorů, co jsem posbírala během té poměrně dlouhé doby, co píšu. A taky přiznání, co jsem dělala blbě a kde jsem si nabila hubu. :) - update - Od prvních kapitol se změnilo mnohé, hlavně můj gender, ale taky styl psaní . Ale hlavně ten gender a věk. Navzdory tomu, zkuste si to užít minimálně stejně, jako jsem si já užíval.. No, zrodili se Pepík z New Yorku, pan brambora a zubatý žáby psaní. ❤️

Report ze setkání SPN magorů, stejně chaotickej a divokej, jako samotná akce. Za cover mlaťte Anez. :D * Účinkují: vivík/Dean - nejskromnější ze všech, co to všechno spískal. vrania/Sam - ten klidnější winchester s Luciferem v záloze, závislej na požírání trnek. Angie/Castiel - anděl, co přepíná do Jimmy módu a teprve si zvyká používat nohy. Anez/Bela - zlodějka, co nám všem ukradla srdce (a některejm i ledvinu). * Dále hrají: Tulla - kuchař, technik a učitel pokeru. Eliáš Von Nanoha - čarodějnice, kterou jsme zastřelili, zdemolovali jí předsíň a stejně nás ještě neproměnila v hromádku šutrů. Mrs. Talbot - která se nebojí odvézt si Lucifera i bez igelitu. My Little Hunter - poník, kterej zvrací duhu (myslím). Lesy kolem Nepodřic/Očistec/Lesy kolem Ďáblova jezera. Civilisti, kteří ani neví o tom, že se na chvíli ocitli v jiný realitě.

Pro velký úspěch mého zpěvníku Písně z filmu Ledové království jsem se rozhodla udělat něco podobného. Tentokrát ale pro českou verzi muzikálu Fantom opery. Na obrázku můžete vidět představitelky Christine: Michaela Gemrotová (vlevo) a Monika Somerová (vpravo) a představitele fantoma: Marián Vojtko (vlevo) a Radim Schwab (vpravo). (K obalu se též pokusím přidat i název a své jméno.) Tentokrát jsem čerpala z oficiálních stránek českého fantoma: http://www.goja.cz/fantomopery/postavy.html Když bude nějaká píseň na konci chybět, neváhejte prosím napsat. Autor originálních textů: Charles Hart Český překlad: Jaroslav Machek Nevlastním práva na Fantoma opery!