Keith odjíždí na vysokou. Všechno má sbalené a je připravený. Což ale neznamená, že nemá strach. Přece jen... nová škola, nové bydlení, noví lidé a... jo, nový spolubydlící. Nějaký Emmett. Emmett. Emmett. Ehm, Emmett. Spolubydlící, který na něj má tak trochu dávat pozor. Takhle mu to sice rodiče neřekli, ale ani nemuseli, protože to jejich: „Tvůj stav jsme mu vysvětlili," mluví za vše. A přitom Keith nepotřebuje, aby ho někdo hlídal. Nepotřebuje. Nepotřebuje. Nepotřebuje. Navíc to s tím hlídáním možná bude úplně obráceně.

"Chtěl jsem ti napsat báseň. Ale přišlo mi důležitější dát ti vědět, že právě já jsem ten, kterého jsi ty dva měsíce hledal. Že to byly moje básně, které jsi četl a miloval. Chtěl jsem ti vynahradit tu lež. Přišlo mi to důležitější, než něco, co ted můžu udělat třeba stokrát," řekl a pokusil se o úsměv, jenže měl obličej ulepený od slz. Umístění: #4 - FreeTheLgbt (říjen 2022) #26 - Poezie (červenec 2019) #5 - Poezie (říjen 2022) #14 - Kniha (prosinec 2019) #6 -Kniha (říjen 2022) #5 - chlapec (prosinec 2019) #1 - Kafe (2022)

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

Šimon ve svém životě dělal všechno, co po něm rodiče chtěli. Celou střední strávil učením a přípravou na vysokou (a pozorováním kluka, do kterého byl zamilovaný). Teď však odmaturoval, splnil všechno, co měl, ale místo radosti cítí... Necítí nic moc. Je to vlastně úplně obyčejný den - třídí staré sešity a učebnice, uklízí v pokoji a... přemýšlí. Šimon je totiž dost přemýšlivý kluk. A pak ho napadne jedna myšlenka. TA myšlenka, která může změnit celý život.

Nicolo žije se svým starším bratrem a věčně opilou matkou v karavanu. Kromě kreslení komiksů ho v životě nic moc nebaví. Nemá žádné sny ani životní plány a rozhodně to není žádný svatoušek. Jedinou autoritou je pro něj brácha. Takže když se ten nový kluk, který se právě přistěhoval do karavanu vedle, s bráchou vsadí, že dokáže sbalit úplně každého - klidně i právě Nicola - nedovolí si Nicolo bráchu zklamat. A tak ho čeká sedm schůzek s tím novým klukem. Úkol je jasný, nezamilovat se!

Nigel hraje hokej na postu brankáře, trpí úzkostmi a přitom přemítá, do jaké míry ho to vlastně definuje. Taky hodně myslí na kluka s uhrančivýma černýma očima, který jeho stavům rozhodně nepomáhá, protože je arogantní, povýšený, krásný... Nigel má kvůli němu TOTÁLNÍ BORDEL V HLAVĚ.

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

Tory je odhodlaná najít Bennymu životní lásku, i kdyby ji to mělo stát krev, pot a slzy. Dohazuje mu holky i kluky, ale Bennyho srdce úspěšně odolává, dokud nepřijde na scénu Zack. Díky němu Tory pochopí, že její služby dohazovačky nikdy nepotřeboval. Benny lásku hledat nemusel, tentokrát si láska našla Bennyho sama.

Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.

Někteří lidé vám budou radostně vykládat, jaký je život na vysokoškolských kolejích jedna velká party a vzrušení a naučí vás kupě k životu potřebných věcí. A vskutku, sdílet pokoj s osobou, o jejíž pozadí by stál snad každý druhý na škole je nesmírně vzrušující a poučné dobrodružství, které vás naučí krotit svůj temperament jako mistr (a taky se jako jeden hádat). Mít za partnera někoho, kdo je jen jeden velký omyl je unikátní lekce v trpělivosti (a umění pomsty). Pár dobře mířených rad z nečekaných zdrojů vám otevře oči novým možnostem a ukáže vám, jak je využít ve svůj prospěch (a mimo jiné i to, že ať už jsou sebelepší, občas je lepší se jimi neřídit). Podrazy z řad vašich nejbližších vám naopak umožní nalézt vnitřní sílu (a donutí vás pochopit, že ve finále jste to jen vy versus svět). ...Aspoň že v té menze vaří dobře.