„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

"Odpusť mi, anděli, zhřešil jsem." Vázané pokračování povídky Curls. Temnější. Snad procítěnější. Plné vzpomínek.

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Někdy je láska tak silná, že stačí minulost nabarvit na černo a tím začít od začátku.

Byl to jen fotbalový trenér mého bratra, tak proč jsem se do něj zamilovala? © All Rights Reserved - nialluur

#3 Dramione (11.4.20) #4 Fantasy (30.12.20) Válka skončila, spousta lidí padla v boji, ovšem zůstala spousta dalších, kteří na ně budou vzpomínat. Jedním z těchto lidí je Hermiona Grangerová, která se i se skupinkou svých přátel vrací zpět do Bradavic v domnění, že by konečně mohli zažít alespoň ten jeden rok klidně a bez stresu, že se je někdo pokusí zabít. No myslím si, že všem bylo předem jasné, že to nemůže nikdy vyjít. Tahle sebranka kouzelníků přitahuje víc nebezpečí než procházka temnou ulicí uprostřed noci. Avšak i v té ulici se najdou lampy, které jim prosvítí cestu. Někteří tomu říkají záblesky štěstí, někteří zase šťastné okamžiky. Můžete si to klidně pojmenovat po svém mazlíčkovi, protože na jméně nezáleží. Ne tady. Ne teď. Důležité je si připomenout, že i když lampa zhasne, vždy se opět rozsvítí a ozáří nám cestu, která se najednou nezdá být tak temná. Veškerá práva kromě mnou vytvořených postav a dějových linií patří J.K. Rowlingové.

Jezdectví se stalo jejím životem. Štěstí je její prioritou a špatné vzpomínky se snaží vypustit z hlavy. Smích. Smutek. Přátelství. Láska. Jezdectví. Takto by se dala tato knížka popsat. 20.1. 2020 50K přečtení 30.7. 2018 3K hvězdiček 6.6. 2017 #1 v kategorii dobrodružství !CHTĚLA BYCH SE OMLUVIT ZA MOMENTÁLNÍ NESROZUMITELNOST, ALE PŘÍBĚH PŘEPISUJU, PRÁVĚ JSEM U KAPITOLY TŘICET TŘI!

Sláva, peníze, ženy a svoboda. Tohle přesně vystihovalo dokonalý život Owena Fleuryho. Do doby než přišla nehoda. Znechucený a lhostejný chce už jen jediné - klid. Místo toho mu však do cesty postaví otravnou, tvrdohlavou a na jeho vkus až příliš přitažlivou ženskou, která se rozhodně nenechá tak snadno odbýt. Rodinný ranč, nemalé dluhy a nevyřešená minulost. To všechno má na krku Willow Brooksová. Problémy, které jsou na jednu mladou ženu až příliš. A pak je tu ještě ten naprosto otravný a zatrpklý chlap s podmanivým pohledem, který se rozhodl vyzkoušet hranice její trpělivosti.

Léto pro mě vždy znamenalo svobodu. Možnost se odpoutat od tíživé rutiny a zmizet za vzdálené kopce. Milovala jsem horké dny plné slunce, čokoládové zmrzliny a večerního chládku, který štípal na holých ramenech. Dva měsíce čiré radosti. Strach se pohroužil do stínů, vyčkával na příchod podzimu a spřádal své plány, zatímco já jsem si bezostyšně užívala a neměla nejmenší tušení, co se chystalo. S kamarády jsme chodili na louku a trhali sedmikrásky. Tolikrát se ty nebohé květiny staly obětí rituálu, kdy se z našich dlaní snášely bílé lístečky a dopadaly na hladinu nedalekého potoka. Tímhle způsobem jsme se každý srpen loučili a slibovali si, že příští rok se znovu na stejném místě sejdeme. Jenže tyhle prázdniny byly úplně jiné. Čekal nás poslední západ slunce a sedmikráskový obřad. Za korekci děkuji @CaptainFione! <3

Zamilovala jsem si adrenalin, který mi vždy po tréninku koloval v žilách. Hebkost jeho teplé kaštanové srsti mě nikdy nepřestávala fascinovat. Jeho hluboké tmavé oči mi dodávaly pocit bezpečí. Jak jsem si ale mohla myslet, že tahle okamžitá dokonalost bude trvat věčně? Proč jen jsem byla tak naivní, když jsem se snažila přemoci něco, co bylo jistě již dávno dáno? /Dokončeno. Jednotlivé kapitoly knihy prochází korekcí!/ Psaní a publikace knihy: 2018 - 2020 Cover je dílem úžasné ShiroLaufeyson :33 S korekcí pomáhá skvělá zirafa88! <3 8.4.2021 #1 - dobrodružné <33