Učitelé nejsou vždy nevinní. Harry Edward Styles je jasným příkladem. ,,Ty jsi vážně panna?!'' zeptal se nevěřícně. ,,Jo, a co je na tom?!'' odsekla jsem. ,,Nic, alespoň se pobavíme.'' V jeho zelených očích zajiskřilo a ladnou chůzí se vydal ke mně. FF-Harry Styles 13+ !!!! (první fanfikce o Harrym napsaná v mých třinácti.)

Penny Cooley. Dívka, jež chorobně toužila po dokonalosti. RAINBOW SUICIDES je série několika ShortStories, z nichž každá pojednává o jedné duševní, mentální, nebo psychické poruše, případně jiném problému tohoto rázu. Každá kniha popisuje pocity jedné z dívek. A každá kniha končí smrtí.

,,Zklapni princezno" ,,Ale" ,,Žádne ale." (DOKONČENO) Original story ©2015 lilly-fall

O příběhu: Hovadina o pekle, nebi a holce, která je mrtvá... no a jelikož je oblíbenkyně satana, který jí umožní její největší sen... dožít se 18 let a možná ještě něco víc... Místa: nebe, peklo a Sydney (Austrálie) Upozornění: nemá nějak urážet náboženství, nebo tak něco... jde čistě jen o smyšlený příběh :P jo a je 15+, ale to stejně někteří nedodrží :D Hezký čtení ☺

,,Jediné co vidíš je ničené soukromého majetku, ale nevidíš to umění a tu krásu."

[NEEDS TO BE EDITED] "Co daddy řekl?" "Nedotýkat se." "Výborně." Original by: @averagepayne Translated by: @ziam-lover Best goal: #22 in Fan Fiction

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

.