„Co tahle udělat dohodu ?" Naklonil se k mému uchu a já ucítila jeho teplý dech na své kůži. • Beth (16) nastoupila do prváku na střední školu. Není to pro ní lehké, protože musí žít ve stínu své starší sestry Cary(17) , která je populární a oblíbená. Naopak Beth je docela tichá a pro ostatní neviditelná. •Celé se to zvrtne, když se Cara rozjede se svým přítelem Wesem 18) a Beth s ním uzavře dohodu. •Beth si začnou lidé všímat. ••Vzniknou nová přátelství a nové lásky. ••• Beth se kvůli lásce ke klukovi vzdá svého vztahu se sestrou. 💕PRO TY CO BY CHTĚLI VÍC INFO NAPIŠTE DO ZPRÁV. 💕 **PRAVOPISNÉ CHYBY & VULGÁRNÍ VÝRAZY JSOU NA KAŽDÉM KROKU** 27.12.2018 #3 v kategorii fanfikce 💕 18.1.2019 #1 v kategorii fanfikce !!!!!!!❤️❤️❤️

„...a tím to taky dneska skončí. Nebudu proto na tebe milej" řekl. „takže před nimi si hraješ na to, že jsi na mě milý, hodný a nevím co, a když jsme sami, tak jsi na mě hnusný a chováš se jako idiot." Zvýšila jsem malinko hlas. „jo, přesně tak to je" __________________ Doufám, že vás bude můj příběh bavit..❤ Omluvám se za chyby, kterých je v příběhu dost. Byl to můj první příběh, tak na to berte ohled. Možná se někdy dokopu k opravě příběhu..😄

Hayley je dívka, která nepřemýšlí nad budoucností. Žije přítomností a na minulost se moc neohlíží. Lidé si o ní často myslí, že je povrchní a sobecká, nezajímají jí názory ostatních a dělá jen to, co si usmyslí. Ale uvnitř má Hayley srdce ze zlata, které bije jen pro ochranu její mladší sestry a lidí, které miluje a na kterých jí záleží. Hayley se po dlouhé době zbavila smutku, který jí tížil po rozchodu s jejím bývalým přítelem Willem. Který jí zlomil srdce. Nehledala a ani nechtěla nikoho dalšího, chtěla být prostě sama, volná. To však nevěděla, že do jejího života vtrhne ON. -------------------- ,,Teď bys měla začít utíkat." Řekl tlumeným hlasem. Hayley začala naskakovat husí kůže, ale nebála se. Bylo to z toho přednesu, řekl to tak chladně. ,,Proč?" Zeptala se v celku nechápavě. ,,Protože se mě máš bát." ,,Ale já se tě nebojím." ,,Lžeš." Řekl a udělal dva kroky v před, ale Hayley se ani nepohnula. ,,Ne!" Řekla trochu přísnějším hlasem. ,,Jsi hloupá, pokud se nebojíš." Udělal k ní další malý krok. ,,Nemám se čeho bát." ,,Opravdu? Mohl bych tě zabít." ,,Kdybys to myslel vážně, byla bych už mrtvá. Ale ty mi neublížíš." ,,Chtěl jsem tě zabít. Mohl jsem tě zabít a nikdo by si toho nevšiml." Husinu měla po celém těle, ale bylo to zimou. Pořád se ho nebála. Věděla, že jí neublíží. ,,Ale nezabils." Chvilku panovalo divné ticho a Hayley se rozhodla prolomit ho blbou otázkou. ,,Proč jsi to neudělal, někdo ti v tom snad bránil?" ,,Ne někdo, ale něco." Zmateně se na něj podívala a v jeho očích viděla něco, co nečekala. Naskytl se jí pohled na citlivého člověka a ne na monstrum. Z jejího zírání ji však po chvíli vytrhl jeho hlas. ,,To co mě zastavilo, byla tvá krev. Ještě nikdy jsem necítil něco takového a to jsem na světě už dobrých pár let." Zasmál se.