"Když jste jen kamarádi." zachrčí a přitiskne se svým tělem na moje. "Tím pádem můžu asi udělat toto." zamumlá a natlačí mě na stěnu domu, který stojí za mnou. Vezme mou hlavu do dlaní a políbí mě. Dřív jsem o tom četla jen v románech, ale teď se mi v břiše ozve příjemné šimrání a mám pocit, že se mi za chvilku podlomí kolena. Jakoby to vycítil, druhou ruku dá kolem mého pasu, čímž si mě drží i blíž u sebe. Cítím teplo, které sálá z jeho hrudi a začínám pod dotyky, kterými přejíždí po mé kůži, tát. *** Fred a George Weasleyovi byli přesně jedni z těch kluků, kteří o holky nemají nouzi. Nevázali se, neslibovali, ale i tak po nich toužila skoro každá bradavická studentka. Ani Max Livingstonová nebyla výjimkou. Co se ovšem stane, když se tato nevinná holka dostane na místo, kde chtěla být několik let? Bude to o tolik jiné, než pozorovat jejich jednání zdáli? A stojí to vůbec za to?

George se na mě ze své výšky zaujatě podívá a vyzývavě zvedne obočí, jako kdyby mi chtěl naznačit, že jestli ho chci, budu pro to muset udělat víc. Natlačím ho proto na zeď a než si to stihnu rozmyslet, vrhnu se na jeho rty. Tím ho asi trošku vyvedu z rovnováhy, protože nejdřív jen překvapením zalapá po dechu a stojí strnulý na místě. Po dvou vteřinách mi ale zasténá v odpověď do úst a rozevře rty, abych k němu měla lepší přístup. Vkloznu mu rukama do rozcuchaných vlasů a sevřu je v pěst, až ze sebe znovu vydá ten zatraceně přitažlivý chraplavý zvuk. *** Nikdy jsem na ty kecy o lásce na první pohled, načasování nebo snad osudu nevěřil. Když ale uvidím kudrnatou holku, která stojí s rozcuchaným drdolem naproti přes ulici, zatají se mi dech. Je to jako kdyby se čas zpomalil a já přestal vnímat svět kolem sebe. Moje srdce začne bít rychleji. Zajímavé je, že mi k tomu stačí pouze úsměv, který se na pár vteřin mihne přes její tvář, než zmizí v budově za sebou. A i když to zní šíleně, je mi jasné, že se s ní musím za každou cenu seznámit.

On je vlkodlak, ona přišla o zrak. Oba jsou díky tomu plaší a bojí se zamilovat. Casiopea O'Neilová dříve navštěvovala jinou školu čar a kouzel, ale díky nešťastné nehodě oslepla a jediná škola, na které ji znovu přijmou, jsou Bradavice. Zde má nastoupit do šestého ročníku. Dokáže ještě někomu natolik věřit, aby ho pustila do svého srdce? !!!!UPOZORNĚNÍ AUTORKY: KNÍŽKA BYLA PSANÁ V DOBĚ, KDY JSEM ZAČÍNALA S PSANÍM (NĚJAKÝ ROK 2016 A BYLA JSEM THIRSTY TEEN XD), OD TÉ DOBY NEBYLA UPRAVOVANÁ, A TUDÍŽ SE V NÍ VYSKYTUJÍ CHYBY, NEOBRATNÉ VĚTY A ZÁPLETKY, ZA KTERÉ BY SE AUTORKA NEJRADŠI ZAHRABALA, ALE ROZHODLA JSEM SE KNIHU NESTAHOVAT, ABYCH NEPŘIŠLA O VAŠE KOMENTÁŘE, TAK MI, PROSÍM, PROMIŇTE MOU MLADICKOU NEROZVÁŽNOST A TĚŠTE SE NA KOREKCI!!! Děkuji za krásný cover @JoyMcGee !!! :) Nejlepší umístění: 23.9.2016 - 130# v kategorii fan fikce 25.9.2016 - 97# v kategorii fan fikce 28.9.2016 - 74# v kategorii fan fikce 6.10.2016 - 52# v kategorii fan fikce 18.10.2016 - 41# v kategorii fan fikce 30.10.2016 - 40# v kategorii fan fikce

,,Ehm," začala váhavě Hermiona. ,,Frede, kolikátého je dneska?" Chlapec k ní pomalu přišel. ,,30. března," odpověděl. Hermiona od něj nemohla odtrhnout pohled. Stál přímo před ní, živý a zdravý. ,,A rok?" Fred tázavě povytáhl obočí. ,,1996, stejně jako včera." Zhluboka se nadechla, tohle musel být sen. 1996. Její pátý ročník ve Škole čar a kouzel v Bradavicích, který dokončila už před čtyřmi roky.

Příběh z doby Pobertů. Vždycky jsem nenáviděla ticho. Dodávalo mi pocit osamělosti. A z osamělosti jsem měla strach. V tuhle chvíli jsem ale věděla, že je mi ticho souzené. Že je mi souzená osamělost. Jistěže jsem měla strach, ale neměla jsem jinou možnost, než se s osamělostí smířit. UPOZORNĚNÍ - příběh neodpovídá tomu co napsala J. K. Rowlingová - tím nechci naznačit že její příběh není dobrý, jen jsem si ho pozměnila podle svého. Postavy patří J. K. Rowlingové, až na ty mnou vymyšlené. 21. 5. 2020 - 2. 5. 2021

❕Druhý díl příběhu Pohlcena tichem❕ Nikdo z nás přesně nedokázal říct, kdy se to stalo. Kdy jsme se ocitli uprostřed pekla. Možná, že jsme tam ale byli celou dobu, jen příliš zaneprázdněni malováním růžové budoucnosti, která vůbec nemusela nastat... „Všechno bude dobré?! Posloucháš se vůbec? Nejsme v žádné pohádce, u Merlina!" „Máš pravdu, nejsme v pohádce. Ale stejně bychom měli doufat v šťastnej konec, ne?" Všechna práva na kouzelnický svět patří J. K. Rowlingové...

❝Před Nymphadorou Tonksovou to ale byla jiná.❞ Příběh o první lásce Remuse Lupina. Příběh o lásce, která vydržela až do smrti. ☄ [Copyright Ami Adamovská 2016]

Remus John Lupin měl dceru. Že to nevíte? On to také netušil, dokud nenastoupil do Bradavic, školy čar a kouzel, jako profesor Obrany proti černé magii. Kdo je jeho dcera a jaký je její osud poznáte v tomto příběhu.

Bylo teplé letní ráno a lehký vánek, který mu čechral blonďaté vlasy, s sebou nesl vůni deště. Draco se sklonil k dívce, která mu pokojně spala na klíně. Pohladil ji po tváři. Merline! Byla tak nádherná, tak tajemná, ale přeci byla v jeho očích tak nevinná. Miloval ji. Teď už to věděl a připouštěl si to. Draco Malfoy si toho dne uvědomil, že láska je doopravdy mocnější, než předpokládal. Chtěl z toho okamžiku vyždímat, co se dalo. Seděl na ledové zemi opřený o kámen a černovlasá kráska mu v klíně pravidelně oddychovala. Nechtěl jí budit, jelikož byla ve spánku tak nádherná a bezstarostná. Pak ale dívka otevřela oči... ______________________________________________________________________________________________________________ ◤ DRACO MALFOY & OC ◤ COVER: @-DARKERSTAR ◤ ( 7.6.2020 - 10.3.2021 ) ◤ © INES, @-INESFER

Lottie nikdy pořádně nepoznala svou pravou rodinu. Rodiče ztratila ve velmi mladém věku a bratra neviděla téměř deset let, ale i tak svůj život milovala, protože v něm měla tolik lidí, kteří pro znamenali mnoho. Zvlášť jeden chlapec, který si probojoval cestu k jejímu srdci.