Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

20 dní na táboře je pro mnohé jen ztráta času. Jen samé hry, pravidla, večerky... je to přece pro malé děti. Ovšem i tento kousek času může změnit pohled na život a celkem jej obrátit vzhůru nohama. Jen za tak krátkou chvíli toho člověk zažije tolik, co jiní nezažijí za celý život. Tyto dvě dívky jsou toho důkazem, a jak se říká, když jsi nebyl alespoň jednou na táboře, nic jsi nezažil. Jak moc si osud dokáže pohrát s těmito dvěmi dívkami? A co vše se změní a rozvrátí po táboře? To ví jen tyto kapitoly příběhu. Vstupte tedy do dění. _________________________________________ Děj se rozšiřuje a objevuje více záhad a tajemství. Místy smutek a zklamání, jindy radost a štěstí. Jak to ale dopadne doopravdy? Nikdy nemůže být jen šťastný konec, jelikož nežijeme v pohádce. !PŘÍBĚH SE OPRAVUJE! 18.1.2018- 5K přečtení ❤❤ 25.3. 2018 - 7K přečtení ❤❤ 2.5.2018 - 10k přečtení ❤❤ 12.6.2018 - 12k přečtení❤️❤️ 5.5.2020 - 117k přečtení ❤️❤️ 18.6.2020 - 130k přečtení ❤️❤️ 18.8.2020 - 140k přečtení ❤️❤️ 21.11.2020 - 150k přečtení ❤️❤️ 26.2.2021 - 160k přečtení ❤️❤️ 2.5.2021 - 170k přečtení ❤️ 13.9.2021 - 180k přečtení ❤️ 20.4.2022 - 190k přečtení ❤️❤️ 21.4.2024 - 214k přečtení ❤️❤️

,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.