Každý o Micahovi řekne jenom jedno: ‚Ten kluk je prostě šťastlivec.' A není divu. Okouzlující kapitán hokejového mannschaftu neskóruje pouze na ledě, ale i u holek. Přesto má sám Micah pocit, že mu něco schází. Večírky už pro něj nejsou tak atraktivní jako dřív a k nelibému zjištění jeho samotného snad ani dívky. Všechno pak ovlivní seznámení s Riem, chlapcem z opačného konce škály popularity. Kolik toho bude muset Micah obětovat? ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° ° Nebudu sem psát 13+, nebo 15+, protože je mi jasné, že na tohle varování stejně nikdo nedá. Přesto chci dopředu upozornit, že se jedná o téma, které pro některé může být velmi citlivé. Proto bych byla ráda, kdyby si příběh přečetli lidé, kteří se na to opravdu cítí a které to nijak nepobouří.

❞Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej. A Rune byl mojí hudbou.❞ červenec 2019 - červenec 2020

Jeho srdcem proudí hudba a v jeho hlavě se tvoří slova. A když se dají dohromady, vznikne neobyčejná symfonie. Ale může být píseň bez not? LGBT+ story ElenWh©2017 30. 6. 2017 - 27. 7. 2018 #18 in Teen Fiction

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.