Skupinka maturantů a až přespříliš aktivní profesor. Říkal nám "cestovní klub alkoholiků" a nikdo kromě nás nevěděl, proč. Možná to nebyl ten nejlepší profesor, ale sliby držet uměl. A konkrétně tenhle si vzal až do hrobu. Short story.

Byly jsme tři dívky, které se skrývaly za barevnými parukami, vějíři řas a cukrkandlovými úsměvy. Lidé nám říkali Barevné panenky. Spojovala nás práce v kavárně a to, že s barevnými vlasy jsme byly úplně jiné. Bohatá dědička, plachý strašpytel a zneužívaná dívka - všechny tři jsme se skrývaly pod maskami a nevěřily v dobro a spravedlnost světa. Jenže každý si zaslouží šťastné konce, ne?

Není jako my. V jejích žilách koluje krev z Vesmíru a naší planety Země. Byla stvořena jako dokonalá zbraň a na 11 let zavřena do tmy a ticha. Nikdy nepoznala svět za zdmi centra. Touží po svobodě a krvi svých milovaných. Co obnáší korektura? Oprava pravopisu a překlepů, přepis nějakých částí, avšak příběh zůstane nedotčen. Děj se nezmění, jednání postav také ne, pouze dojde k přepsání nějakých odstavců pro lepší pochopení příběhu či vylepšení kvality příběhu. !opravené kapitoly budu označovat * (hvězdičkou)! Adresa obrázku: http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/sunset-at-sea-235190.html

►POKRAČOVÁNÍ - Podstata duše Byla to dlouhá cesta plná nástrah a překážek, ale přeci jen jsem to dokázala. Dostala jsem se úspěšně až k Obřadu výběru a nyní je můj život doprovázen malým rošťáckým démonem, co mi nedopřeje chvíli klidu. Zbožňuju ho, vážně! Ale občas by si zasloužil pořádně proplesknout! Osud si s námi zahrává a velice rád nás staví před nemyslitelné situace. A tak se také stalo, že se jedním prostým slovíčkem, můj život odebral zcela novým směrem. Předtím jsem nemyslela na nějaké následky svého rozhodnutí, ale teď mi pomalu začíná docházet, jak moc se mým nástupem do výcvikového oddílu Královské jednotky všechno změní. Skutečnost, že budu muset opustit všechny své přátele a nechat za sebou všechny ty úžasné vzpomínky se mi ani trochu nezamlouvá. A já si najednou nejsem úplně tak jistá, jestli jsem se rozhodla správně... UPZORNĚNÍ: V příběhu se objevuje násilí a brutalita.

Projít přípravnou školou pro Obřad výběru bude hračka, říkala jsem si. Dostanu se k Obřadu výběru, nechám si vyvolat démona v podobě zvířete, který bude odrážet podstatu mé duše a následně se stanu členem jedné z jednotek našeho království... Joo, jak šeredně já se mýlila... Nejdřív se objevila ta červenovlasá bestie, která se škodolibou radostí využila jakoukoliv příležitost k tomu, aby mi mohla nějak znepříjemnit život, moc tomu nepřidal ani ten bělovlasej kluk, na kterého jsem vždycky narazila v tu nejméně vhodnou chvíli, a už vůbec mi nepomohl fakt, že čím víc se začal přibližovat Obřad výběru, tím víc všichni učitelé začali vyšilovat a kvůli každému sebemenšímu prohřešku se nezdráhali rozdávat tresty jako pominutí... A aby toho nebylo málo, tak k Obřadu výběru samozřejmě nepustí každého... Dostanou se tam pouze ti, kteří zvládnou předcházející zkoušky a to ne jen úspěšně, ale jako ti nejlepší. Joo, jak tohle všechno skončí?

Znáte to, když se dva puberťáci hašteří a dělají si naschvály... Marlee a Timothy se nenávidí už od školky a stále si otravují životy, ale události, které se naskytnou poté, co se společně ještě s pár rodinami vydají na horskou chatu, je přinutí být odkázaní pouze na sebe a důvěřovat si. Může se nenávist změnit v přátelství? Nebo víc. Nenávist v lásku? 70k 24.5.2020 80k 30.8.2020 90k 21.11.2020 100k 17.1.2021 110k 23.3.2021 120k 10.6.2021 140k 6.6.2022 166k 21.4.2024

Ve škole tichá, nepopulární, je hodně chytrá, ale jakmile dojde na ústní zkoušení, či hlasitou odpověď, zavrtí hlavou a domluví se s vyučujícím na zkoušení v soukromí. Co se stane, když jí její spolužák potká mimo školu? Dozví se někdy její tajemství? Nejlepší umístění - #1 Teenfikce

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.