Kit byl vždy ve špatný čas na špatném místě. Až do jedné vysokoškolské party, kde se mu náhodou podařilo zachránit život. Jaká ironie vzhledem k tomu, že on sám si život jednou pokusil vzít. 8.6. 2021 - 23.10.2021

Někdy je láska tak silná, že stačí minulost nabarvit na černo a tím začít od začátku.

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

"Ptáte se, kdo si v téhle době píše deník? Ne? Nevadí. Stejně vám to řeknu. Nikdo! A ten kdo ano, je blázen, který patří do léčebny, a nebo je náctiletá holka. Tím pádem bych se mohl považovat za blázna a nebo za holku, což z dovolením sám vyloučím, protože si jsem moc dobře vědom toho, co mám v kalhotách. Ale stejně si deníček píšu. Ptáte se proč? No protože mi to nařídil můj terapeut...." Boyxboy povídka, ve které nehledejte žádný hlubší smysl, protože ho nenajdete.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Jeho srdcem proudí hudba a v jeho hlavě se tvoří slova. A když se dají dohromady, vznikne neobyčejná symfonie. Ale může být píseň bez not? LGBT+ story ElenWh©2017 30. 6. 2017 - 27. 7. 2018 #18 in Teen Fiction

Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květinové ulici. Díky svému strýci je Gabriel řádně vychovaný a díky tetičce i laskavý. Jenže v Gabrielově mysli se odehrává spoustu věcí a jednou z nich jsou kluci... A náhle se objeví 𝑜𝑛. Chlapec má správně potkat dívku, která mu změní život. Ale jemu ho změnil 𝑜𝑛. 100K - 26.3.2022

A legenda praví, že Harvey to nádobí ještě dodnes neumyl, místo toho ztratil klíče v knihovně. - Příběh je boyxboy; zda jsi homofób, místo k usednutí zde nehledej.

"Jednou, až budeš mít rodinu a děti, tak si na mě vzpomeneš a možná jim i o mně budeš vyprávět."