Většina příběhů, knížek, filmů... začíná stejně. Jednoho dne se probudí, nebo něco řekne, něco udělá atd... Můj příběh začíná při prvním nádechu, kdy se plíce dítěte roztahují a nejspíš to pěkně bolí, protože jinak by tak neřvala a nebo se chce vrátit do bezpečí a tepla mamčina bříška. Mohli bychom jít, ale ještě dál... Odebírat den ode dne, týden od týdne, měsíc od měsíce a buňku od buňky, dokud by jsme nenašli dvě rozdílné věci. Respektive buňky, které do sebe zapadnou a dají tak stvořit dalšímu úžasnému životu. Ale to bychom jeli dopředu a my jedeme dozadu... Takže, když budeme pokračovat ještě dál, našli by jsme mladého svobodného muže a překrásnou mladou ženu. Život není fér, protože pak by to nebyl život. A tak se potkají. Ale to teď není důležité. Potom se ten čas dá přetočit zase dopředu k našemu řvoucímu dítěti. Roky ubíhali a to dítě, holčička, rostlo. První zuby, první narozeniny první věta, první samostatný krok, druhý narozeniny, třetí, čtvrtý... však to znáte. Celou dobu se ten muž a ta žena měli rádi. Ba dokonce se i milovali. Ale jak už jsem zmínila... Life is not fair, becauste then it would have no life. Nebudu vám tu vykládat celý její životní příběh... jen kousek jak už v knížkách, příbězích a filmech bývá zvykem...

Příběh teprve šestnáctileté dívky jménem Lena není tak obyčejný, jak by si ona sama přála. Z klidného života ji vytrhne proud nečekaných událostí. Všechno začne tím, že se celá rodina musí přestěhovat a Lena se se ztrátou svého domova a přátel nevyrovnává zrovna lehce. Trpělivost a chladná hlava nikdy nebyly jejími silnými stránkami, nikdo ale nečekal, že by se všechno mohlo takhle zvrtnout. Najednou se musí vyrovnat s magickými silami, které jsou stále silnější, se samotou a nakonec i s tím, že její otec možná vůbec není po smrti, jak si všichni mysleli. Můj úplně první publikovaný příběh :) Nejlepší hodnocení: #21 v kategorii Fantasy #6 v kategorii Adventure ©copyright ZoeMystery (15.02.2014)

Pocit, který cítíte, když zjistíte, že vás chce někdo zabít, je nepopsatelný. Summer Johnsnová ho pozná až moc dobře. Naštěstí pro ni, ovládá elementární moc a společně s jejími přáteli, kteří také vládnou nereálnou silou, se snaží zůstat naživu. Zjistí velmi staré a historicky důležité tajemství o ní samotné, potkává nové přátele i nepřátele. Jak se nakonec vyvine tento příběh?

Kassidy je naprosto normální šestnáctiletá holka, která si prochází pubertou. Navíc je traumatizována faktem, že se nikomu ze své rodiny nepodobá. Každé léto se s kamarády sjíždí do kempu, kde tráví většinu prázdnin. Letos tam jede na celé dva měsíce, ze kterých se stane možná celý život. Život, který může hodně rychle skončit.

Zápisky z deníku jedné nudné holky (ano, přesně jak říká název), která si žije svůj všední život se svým sarkasmem, divným smyslem pro humor a naprostou neschopností porozumět dnešní době, dokud se nezačnou dít neočekávané věci (jak jinak...).

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.

Leana LaRue. Dívka s darem… nebo snad prokletím? Kdybyste mohli vidět duchy, komunikovat s nimi a přes všechny legendy, které to vyvrací, se jich i dotýkat… Spoustu ostatních lidí, či duchovidců, by to nazývali úžasnou schopností. Ale Lee musí skrývat tajemství, které se týká jejího rodu. A to tajemství ji pomalu zabíjí.

"Zpíváš fakt příšerně," usměju se jemně. Otevře jedno oko a rozmrkává tmu. Sluší jí to včetně té zlosti, kterou se tak snaží předstírat. Vrhá se na mě a chce se prát, buší do mě rukama a vrčí dokud to nevydržím a nezačnu se smát. Kroutí se mi v náručí a prská, aby zakryla, že se taky směje a určitě plánuje, jak se mi pomstí. A stejně jako já ví, že na to má divně málo času.

Seděli jsme každý na své židly. Já malá a on obrovský, strašidelný a zamčený ve své vlastní ulitě. Já otevřená. Já zranitelná. Já, ta, která byla tu jednu noc celá jen jeho. A stejně se mi to líbilo. Však víte, ten pocit.