Navazující na ~After the Alps~ :o) ...Zlámaní a unavení z letu, jsme se vyhrabali na letišti v Anglii. Já si užíval ten typický, anglický vzduch, díval se kolem, jako kdybych tu vlastně ani nikdy nebyl a nechal si drtit ruku. Naomi byla nervózní, původně jsme měli přespat někde v Londýně, sehnat si tu byt a až pak byla ochotná se seznámit s mou rodinou. Místo toho, jsme měli odjet do Bradfordu rovnou. Kouřil jsem na vyhrazeném místě, s lítostí v očích i pobavením, se díval na Naomi. Seděla na mém kufru, jako okroupeček a každé auto co přibrzdilo, ji vyděsilo.

...Stepuju před dveřmi horské chaty, která kazí mou představu o roubence v zasněžených horách. Je až nechutně moderní, byť je krásná... Chtěl jsem něco jiného. No nic... Znovu buším klepadlem do dveří a čekám. Marně píšu i volám, nejen klukům, ale i zbytku. „No konečně!" „Eh... Ahoj." Zazubí se na mě holčina s tmavými vlasy, světlými pramínky v nich a šedýma očima. „Ahoj." Vydechnu poněkud přiškrceně a pousměju se. Sekce výhradně pro dospělé - NE(???) Náznaky sexu, sex - ANO Vulgarismy, nadávky, atd - ANO Žádám všechny, které bude kniha v jakémkoliv směru pohoršovat, aby ji přestali číst... Děkuji :o)

„I tenhle týden si budeme hrát na schovávanou?" Nadskočím, bylo dávno po škole, nikde ani noha a akorát mi skončilo doučování z chemie. Ostatní tragédi, co tam v čele se mnou chodili ze všech prvních ročníků vypadli, jako kdyby jim za patami hořelo, ale já se loudala. Oli byl u sousedů, že tam i přespí a máma má nějaké vyřizování, kdy přijde netuší. „Ahoj." „Ahoj." Drze se pousmál a já sykla. Do zad mě zastudila skříňka. Pobaveně se o ni opřel dlaněmi a uvěznil před sebou. „Takže budeme hrát? Zatím jedna nula, pro mě." „Nehrajeme na schovávanou..." „Vážně? Neřekl bych. Pokaždé jsi mi utekla. Sis asi pěkně minulej týden zaběhala. Kdybych neměl ty žebra, nepovedlo by se ti to." Zacukají mi koutky a hrdinsky zvednu hlavu. ************************************ Romantika s nádechem Halloweenu :o)

Vzhledem k limitu kapitol (200) nacházíte zde pokračování I want you. Rovnou i zde, chci poděkovat, že předchozí knížka se dopracovala k první pozici, v sekci FF... Nečekala bych to! A je to naprosto úžasný pocit!!! Ti, co neznají předchozí knihu,nebudou mít z této nic. Takže vás s radostí odkážu na původní knížku:) A abych nevyšla ze cviku a nemořila se tu s popisem tak; ctrl+c/v ********************************************************************* V obou dlaních mi sevřel zadek a tím mě donutil na špičky. "Já ale neřekla, že chci, abys mi naplácal." "A nechceš?" "Copak zlobím? Zasloužím si to?" "Zasloužíš si víc věcí." "Jako například?" "Měl pravdu, co jsi tady... Potřebovala bys to, nebo ne?" "Poslouchal jsi nás?" "Sledoval jsem ho. Už mě totiž sere a jestli se tě znovu dotkne, tak nedopadne dobře." "Taky se mě teď dotýkáš a není to styl doteků, jaký má být mezi sourozenci." "Ale my nejsme sourozenci..." Zasmál se mi do rtů. //////////////////////////////////////////////////////////////////////////// Myslím, že házet to úplně do sekce "pro dospělé" není potřeba. Samozřejmě, pokud bude někdo nějak pohoršený, tak ať přestane číst :o) Nemám tušení, jakže se to tady píše, 13+? Nebo tak nějak... Předem říkám, nečekejte nic převratného - ve všech směrech =D -, ale pro sichr to sem píšu... :o)

Mafiánský zmetek a holka, co to neměla moc jednoduchý. Několikrát znásilněná, se zničeným sebevědomím... Sekce výhradně pro dospělé - NE(???) Náznaky sexu, sex - ANO Vulgarismy, nadávky, atd - ANO Žádám všechny, které bude kniha v jakémkoliv směru pohoršovat, aby ji přestali číst... Děkuji :o) *Dílečko mělo být původně náhradou za Vánoční edici, ale protáhlo se... Tudíž... Stala se z toho normální, obyčejná, klasická knížka... :o)

Pokračování série ~After the AIps, After New York ~ Ten, kdo nečetl předchozí díly, se asi úplně orientovat nebude, tudíž nové čtenáře odkážu, na předchozí díly. ...Vyhrabal jsem se z postele a potichu zmizel z ložnice. Se snídaní byla řada na mně. Těsto na palačinky jsem nechal odpočívat a vyběhl z domu ke schránce. Pár dopisů pro mě, několik reklamních letáků a bulvární plátek, který zaručoval každodenní dávku pobavení. Včera jsme ji nevybírali, vypadly na mě dva výtisky a na obou jsem byl já. První oznamoval že se blíží datum vydání nového alba, druhý hlásal do světa že je to jasné; Zayn Malik s přítelkyní se vrátil do rodné země... ******************************************** Obligátní upozornění Sekce výhradně pro dospělé - NE (neřekla bych) Náznaky sexu, sex - ANO Vulgarismy, nadávky, atd - ANO Žádám všechny, které bude kniha v jakémkoliv směru pohoršovat, aby ji přestali číst... Děkuji :o)

Když se setkali poprvé, bylo jí sedm jemu deset let. Seděli naproti sobě v jídelně starého, bradfordského sirotčího domova. Všude kolem, u ostatních stolů, seděly skupinky dětí, jen oni dva seděli spolu. Každý den, řadu týdnů co se překlenuly do měsíců... Slibovali si, že budou navždy spolu, ale okolnosti to chtěly jinak. Najednou tu nebyla, a on byl sám. A teď, o několik let později, byla znovu v jeho životě. Ale... Přece jen je teď všechno jiné... On je jiný... Není už tím, koho znala a on velmi dobře ví, že se nedokáže změnit. Že už pořád bude ten špatný. Rozhodl se, donutili ho zvolit si tuhle cestu a on z ní sejít nechce. Ale co když i ona, je někým jiným? ******************************************** Sekce výhradně pro dospělé - NE (neřekla bych) Náznaky sexu, sex - ANO Vulgarismy, nadávky, atd - ANO Žádám všechny, které bude kniha v jakémkoliv směru pohoršovat, aby ji přestali číst... Děkuji :o)

...Místo Boha velebila samotného Ďábla... Dny modliteb, které patřily stvůře, co byla vyobrazena na několika obrazech, však také nepřinášely onu radostnou zprávu a její naděje vyprchávaly...

Death Valley... Údolí smrti... Psychiatrická léčebna, kam putují duševně nemocní vrazi, násilníci,... Málokdo z nich, má šanci se dostat zpět, do normálního života. Personál, je v neustálém ohrožení života. Sestry, lékaři... Každý z nich má uvnitř nepřítele. O léčebně, která se nachází několik kilometrů od města, se vypráví skoro legendy. A i přes to, je zde přijata dívka, které má léčebna sloužit jako ochrana. Ale, co když není v bezpečí ani uvnitř? Co když, jsou i zde lidé, kteří ji mají zničit?

Bílá nadílka se sypala z naducaných, těžkých mraků, bez přestání. Ani na chvíli se další a další sněhové vločky nezastavily. Sněhu přibývalo, chodníky a cesty se ztrácely pod bílou přikrývkou a kovová konstrukce monumentu Paříže dostávala nový háv. Křik dětí, hrající si v Martových polích se rozléhal široko daleko, stejně jako krákorání vran. Smích rodičů, kárající svoje ratolesti... Zastavil se a s nejistotou v tmavých očích se rozhlédl kolem sebe...