Stojím v bílé chodbě. "Máme vězně, bude nám zpívat." Řezavě se smál jeden z mých kolegů. Trhl s paží vězně a otočil ho směrem k nám. Upíral na všechny naštvaný pohled, ale nejvíce naštvaný pohled upíral na mě. Věděla jsem proč, protože tato osoba je můj bratr.

Samovolné myšlenky, věty, řečnické otázky...

Astro Dalili je sirotek. V dětském domově slečny Simmonsonové, kde vyrůstá, je dvanáct pokojů, z čehož má každý specifické obyvatele. Jsou tu osamělí i přátelští, lenoši i darebové, hlupáci i opravdoví chytrolíni. Poslední pokoj, dvanáctku, obývají pouze čtyři osoby, které jsou ale něčím výjimečné. Chovají se jinak, a dokáží vnímat svět jinýma očima než ostatní. To se Astro hodí. I ona je něčím unikátní. Cítí se jako chlapec, a je dost možné, že tyto čtyři osoby to mohou chápat. Ba co víc, mohou jí dopomoct pocítit to stejné co oni. Jaké je to být kluk. Jaké to je být jejich 'bratříček'. Ale cesta je mnohdy trnitá i s přáteli po boku. ⚛ ⚛ ⚠Upozorňuji⚠ - Násilí, znásilnění, vulgarismy, dětský obchod❗ - Charaktery převzatých postav i jejich příběh jsem si přizpůsobila❗ - Vydáváte se do už pět let rozepsaného projektu! Vydání kapitoly trvá mĕsíc a dýl❗ - Jak je napsáno v názvu, knížka prochází korekcí. Opravené kapitoly poznáte podle toho, že jsou v názvu očíslovány římskými číslicemi❗ ⚛ ⚛ Na námět knížky "Krev posvátných" od Ruuna 777 #1 Místo v kategorii Sakamaki :0 #1 Místo v kategorii diaboliklovers :0 🌼5k✔ 🌼10k✔ 🌼15k✔ 🌼20k✔ 🌼30k✅ 🌼40k?