Mamka mně a mému bráchovi už od dob, kdy jsme byli malá škvrňata, vypráví takovou pohádku. Dívka se zamiluje do chlapce a napíše mu dopis pod cizím jménem, protože má strach z jeho odmítnutí. Nakonec se do sebe zamilují, ale to není všechno... Příběh totiž ještě nemá dopsaný konec. Mezitím s Andrewem chodíme do Bradav...
Kamarádím se s Poberty. Ano, leckdo by mi to mohl závidět, vždyť jsou v Bradavicích velmi uznávanými studenty a já mám tu čest být s nimi ve stejné koleji, jezdit s nimi ve stejném kupé, utahovat si spolu s nimi z toho slizouna Srabuse, Norrisky, našeho milovaného školníka a z celé zmijozelské koleje. Ale co když...