Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co jsem se narodila a asi i to proč jsem se dostala sem. Nejlepší dosažené umístění v žebříčku fantasy #1

Ano, ztratila jsem otce, který byl nejlepším člověkem na celém světě. Ano, mám nevlastní matku, která je čarodějnice a kterou nenávidím nejvíce ze všech. Ano, mám dvě nevlastní sestry, které jsou jako osina v zadku, a které přišly o rozum když byli malé. Ano, můj život je jako klišé z pitomé pohádky, ale víte co schází? Zasraný okouzlující princ! A kde je? Nikde k nalezení! Pravděpodobně si tančí ve svém paláci s hloupou a tupou Barbie. Kretén. Tak jako tak, kdo ho potřebuje? Jistě ne já. Jsem skoro Popelka, ale můžete mí říkat Ella. ( Tuto povídku píše v originálu, tedy v angličtině BelWatson a samozřejmě má vyhrazená všechna práva. Já tuto povídku jen překládám)

Jak dopadly předchozí ročníky Hunger Games, před Katniss a Peetou? A jak asi vypadali Finnickovi Hunger Games?

Ať už jsi začínající autor nebo populární writer, pokud máš se psaním problém, neváhej se ponořit do hlubin tohoto manuálu vytvořeného pro tvoření ještě lepších povídek. #5 in Non-Fiction 17.8.2015 #3 in Non-Fiction 16.7.2015

Všechno to začalo, když jsem se poprvé proměnila. Moji rodiče se mě po mé přeměně zřekli. Dali mě do domu pro psychopaty. Řekli mi, že nejsem jejich dcera. Že stvůra jako já nemůže být jejich dcera! Tady v Domě Ticha, jak se říká tomuhle ústavu, je to o dost horší. Nejsem tu jen já, jsou tu i jiní. A není tu vždy jen ticho..