Harry chvíli mlčel a měl v tom radši pokračovat, protože to co řekl mi vyrazilo dech úplně. "Dá se udělat něco jako interupce?" Moje ruka sjela z jeho ramene a já se na něj nevěřícně zadíval. "Je mi líto, jsi ve čtvrtém měsíci, na to už je pozdě. Chlapec už je moc velký na to, abychom ti ho mohli vzít. Mohli bychom ti tím dost nepěkně ublížit." Zamračil se na něj. Chlapec... Ten pohybující se flek je můj syn. Nad tou myšlenkou jsem se pousmál. "Já ho ale nechci," zavrčel Harry...