Do Japonska jsme se s rodinou přestěhovali před dvěma lety. Moc jsem si na tuto zemi zatím nezvykla. Za tu dobu jsem si ale našla přítele, Makotu. Chodili jsme spolu 3/4 roku. Náš vztah byl ze začátku jako z pohádky. Jeho přetvářka ale nevydržela dlouho. Pak nastala ona osudná noc. Rozešla jsem se s ním a odmítla s ním mluvit. Ale on to nehodlal přijmout. Kamarádka mě chtěla přivést na jiné myšlenky a vydaly jsme se spolu na basketbalový zápas mé školy, Shutoku High. I tady si mě ale Makoto našel, a to na chodbě vedoucí k šatnám. Štěstěna stála ale na mé straně. Vyrušila nás skupina chlapců oděných v oranžových dresech. A já se jich od té doby držela zuby nehty. Obzvlášť jednoho z nich. Chlapce s brýlemi a zelenými vlasy, jehož sympatie jsem si od začátku rozhodně nezískala. BTW: Koho zaujala postava nejlepší kamarádky Martiny, její příběh z Rakuzanu si můžete přečíst zde https://www.wattpad.com/story/263575391-absolutn%C3%AD-pablb

Sedím na lavičce na školním dvoře Yosenské střední školy, osamocená, ostatně jako každý den. Jen vítr a stromy si se mnou povídají a já v ruce pevně svírám krabičku na oběd, kterou mi věnovala maminka než umřela. Opatrně rozvážu uzlíček na šátku a otevřu krabičku, kde na mě čeká oběd a mochi knedlíčky, které jsem sama upekla. Jediná věc, v čem jsem vyjímečná, speciální. Jinak jsem nijaká. Přede mnou se zastaví chlapec. Je obrovský.. děsí mě. Ale jeho oči nejsou zlé. Vlasy a oči má jako fialky. Jsou nádherné. Jeho oči se upřou na krabičku a já mu nabídku své mochi... a to ještě ani netuším, že jen u nich to neskončí...

Jmenuji se Minori Airi. Na naší škole Too mě ale všichni znají jako tu, co každému dá. Tuto fámu o mně rozšířil můj nevlastní otec v domněnce, že o mě nebudou mít kluci zájem, ale spíš měla opačný účinek. A proč to udělal? Ano, je to přesně tak, jak to vypadá. Má pro mě slabost a to takovou, že se nezdráhá mě obtěžovat, když je doma i matka. Kluci mě nezajímají. Už od prvního ročníku jsem měla zájem jen o jednoho muže, a to o našeho učitele fyziky a trenéra basketbalového klubu Katsunoriho Harasawu. A po dvou letech jsem ho konečně získala. Náš vztah se nám daří utajovat již víc než rok. Jenže nejspíš bylo nevyhnutelné, aby se o nás dříve nebo později někdo dozvěděl. A tím dotyčným byl Aomine Daiki. Člověk, kterého mám ráda ze všech nejmíň a se kterým nejsem schopná být 5 minut v jedné místnosti. A tyto pocity jsou naprosto vzájemné.

Nemluvím. Můj hlas není pro ostatní příjemný. A proto jsem přestala mluvit úplně. Už si ani nepamatuji, kdy se mnou někdo naposledy promluvil, aby se semnou spřátelil. Bojím se, že když promluvím, tak všem vykrvácejí uši. Dokonce si myslím, že už jsem zapoměla, jak mluvit. Ale zkoušet to radši nebudu. Místo mluvení používám notes. Ve škole, doma, ve městě.. prostě všude. Nemluvím od té doby, co jsem se naučila psát a číst. Teď mi je 15. Rozumím ostatním, ale občas bych raději nerozumněla.. Znakovou řeč nepoužívam, protože jsem zatím nepoznala nikoho, kdo by ji uměl. Moc zájmů nemám. Jen dělám judo a učím se. Se svým životem jsem se již srovnávala.. dokud se neobjevil jistý chlapec, který mě donutil vrátit se na začátek. Donutil mě se učit mluvit. Donutil mě se začleňovat do kolektivu.. a nedonutil mě jen k tomu.. donutil mě ho i milovat...

Mladý Deidara kvůli lásce obětoval mnoho - rodinu, studium a dokonce i přátele. Později si začne uvědomovat, že tato rozhodnutí asi nebyla tou nejlepší a nejmoudřejší cestou. Co když ale Deidara potká někoho, kdo mu bude chtít pomoci k lepším zítřkům? Příběh obsahuje dva pohledy - Deidara a Itachi Naruto AU Varování: YAOI (boyxboy), vulgarismy, násilí Original. obr. - 1url.cz/MtDSy

V 18:00 nasedneme do mého auta. Nejsem kdoví jak nadšený, žes s sebou ten prstýnek vzal. S celého srdce bych si přál, abys ho zapoměl. Bohužel se mi nento požadavek nesplní. V břiše se mi začínají klubat motýli. Nejdřív to byli housenky, které se živily mými myšlenkami. Pak se zakuklily. A teď? Teď se rozhodli vylézt pryč z toho stísněného domečku ve kterém byly v tak nepříjemné poloze. Budou mě šimrat celý večer. A možná i dýl. Budou mě trápit do té doby, než neumřou. Jinými slovy mě budou trápit do té doby, než se ti nevyznám Deku. Anime: Boku no Hero Academia (My Hero Academia)

Sasunaru příběh ze školního prostředí naopak - vše začíná vztahem Sasukeho s Narutem, který se ale záhy rozpadne. Navíc tu dělá problémy třetí osoba, co se furt motá kolem Naruta. Kdo to je? A jak to dopadne? To si můžete přečíst v této prasárně plné yaoi scén, 18+ :D

Už jenom poslední rok. Poslední školní rok a my dva se odloučíme. Naše přátelství už nebude. Ztratí se na cestě, která bude tou dobou za námi. Nechci tě ztratit. Nikdy. Nikdy tě nechci ztratit Kacchan. Anime: Boku no Hero Academia (My Hero Academia)

Sesunu se k zemi. Co jsem ti udělal? Dobře, tak je toho na tebe moc. Za poslední dny se toho stalo strašně moc. To přiznávám. Ale já... Co je na tom mít někoho rád? Co? Já jsem nic špatného neudělal Deku! !!!Pokračování ‚Deku is fuck my! (BakuDeku)'!!! Anime: Boku no Hero Academia (My Hero Academia)

Nenáviděl se. Možná ještě víc, než toho chlapa, co se na něj zezadu lepil. Cítil na krku jeho teplý dech. Zhnusením zaryl nehty do prostěradla ještě víc. Modlil se, aby tohle utrpení co nejdříve skončilo. Bylo to stejné jako kdysi... Zase cítil tu bolest, odpor a naprosté zoufalství nad svou situací. ~~~ Co to znamená žít? A co přežívat? A co když proti své vůli žijete život, o který nestojíte?