Našel to, získal to. Získal ji, její srdce a společně s ní i další malé srdíčko, co se mu vrylo pod kůži, o které nechtěl přijít. Pokračování prvotního dílu, se stejným názvem ~You are a part of me... I need you in my life~ ♥Hledáš lásku? Cítíš se sám nebo si chceš jen promluvit a třeba, když se zadaří, najít spřízněnou duši? Pak jsme tu pro tebe♥ Leták sliboval zaručené štěstí, ale jeho skepse rostla. Nesouhlas však nepřicházel v úvahu, nebrala to na vědomí. Donutila ho, se zúčastnit a když večer končil, měl pocit, jako kdyby něco ztratil. Ztratil to, zmizelo to v nočním hávu městečka a on se rozhodl znovu to najít...

Jessica a Justin, znají se ze školy, ale nemusí se, každý si jede svoje až do chvíli, než se jednomu z nich něco stane.

Třetí kousek z X-mas Edtion! :o) Vzhledem k tomu, kolik je /něco po jedný ráno/ jsem absolutně bez nápadu, jak sesmolit obsah. Tohle je velmi chabá snaha... ↓↓↓↓↓↓ Vánoce... Někdo věří v jejich kouzlo, jiný je skeptik a bere vše tak, že se to stát muselo - Osud? Kdo ví... Přičemž se ale hříčkou možná onoho Osudu stal sled věcí, který doprovázel strach, bolest, slzy... I přes to všechno, je ale možné, že se vše obrátí. Ztracená láska se může navrátit, stejně jako nenávist a zloba posílit... Stejně jako předchozí kousky, je i toto delší... Takže, doufám, že vás délka neodradí :) 22.12.2015

Druhý kousek z X-mas Edition :) Začalo to dětskou láskou a skončilo slzami. Stačilo pár krátkých vět, aby někdo někomu rozbil vztah a zničil tak něco, co bylo důležité... Stejně jako "24 Hours in London" je poněkud delší, tak snad vás délka neodradí :o) 14.12.2015

On, člen One Direction. Ona holka z kavárny s dítětem. Pochopí, že jemu není dítě překážkou v tom, aby ji miloval? A jak se vypořádají s pravým otcem dítěte?

Talon Sandoz McKenna, capo mafie Black Hands Knights, se musí i proti své vůli oženit. Zařekl se ovšem, že ho žádná žena nikdy nepolapí. Nikdy si nepřiváže přeci na krk stejně potřeštěnou ženskou, jako jeho bratr Kieran. To jedině přes jeho mrtvolu. Volné pokračování SMLOUVY S ĎÁBLEM.

„Princezna ztratila střevíček... Moderní Popelka ztrácí náušnici?" Sáhla si na ucho a překvapením pootevřela pusu. „Kde jsi ji našel?" „Na sobě." Vešel do místnosti a pobaveně sledoval, jak Popelka skrývá pod objemnou sukní bosé nohy. „Nesnáším je..." Trhla ledabyle ramenem ke střevíčkům a natáhla dlaň. S vypísknutím se ocitla v jeho náručí. „Co to děláš?" „Odbije půlnoc a Popelka zmizí?" „Neměla by?" „Jak se jmenuješ?" Sklonil se a s opatrností se dotkl upravených vlasů. „Tvé jméno, Popelko..."

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha

Pomalu se přibližoval, připomínal dravou šelmu, co každou vteřinou může skočit. Pomalu ale jistě jí docházelo, že se v jeho očích začíná topit. Arogance smíchaná drzostí byla šílenou kombinací. „Copak, hrdinství tě opouští? Copak, bojíš se? Bojíš se, že ti ublížím? Paní profesorko?" Pronesl to tiše, o to víc to mělo zlověstnější a svádivý podtón. Vyjekla a následně ucítila za zády zeď. „Co Hayley, bojíš se mě?" „Co to děláš? Co si to dovoluješ?!" Prskla a zapřela se dlaněmi o jeho hruď. Sjel dlaněmi z jejich ramen na boky a přitiskl se k ní... ******************************************************* Sekce výhradně pro dospělé - NE (neřekla bych) Náznaky sexu, sex - ANO Vulgarismy, nadávky, atd - ANO Žádám všechny, které bude kniha v jakémkoliv směru pohoršovat, aby ji přestali číst... Děkuji :o)