Setkáním boha smrti Thanata a jeho bratra, boha spánku Hypna, s jejich životními družkami rozhodně příběh nekončí, ale začíná. Budoucnost je stále nejistá a jen jedna bytost zná odpověď. Bytost, která pouhým lusknutím dokáže rozvrátit vše, a to včetně vztahů, které byly tak delikátně pospojovány.

Díky pravidlům máme řád. Jen díky řádu nemáme ve svých životech chaos. Jenže co se stane, když se řád naruší a najednou život přestane dávat smysl? Co se stane, když přesvědčíte smrt, aby šla někam jinam? Vybere si daň, kterou dokáží zaplatit jen ti nejsilnější z nás. Karina byla celý život zvyklá skrývat se ve stínu mladší sestry. Najela do stálých kolejí, ve kterých se cítila v bezpečí a nic ji nemohlo překvapit. Jenže dojela do konečné stanice. Do stanice, kde ji cizí chyba stála víc než její život.

Mým handicapem je paměť. Nepamatuji si ani jedny své narozeniny, nevím, co jsem měla pod stromečkem minulé Vánoce a už vůbec netuším, na jaký film jsem se koukala před týdnem. Dokážu si ponechat jen základní informace a naprosto nedůležité blbosti. Nikdy mě to ve společnosti extrémně neparalyzovalo. Až do teď. Protože ve chvíli, kdy pocit déjà vu zasáhne každou moji buňku, pochopím, že je něco špatně. Bohužel ale nevím co. Užírá mě to. Zabíjí mě to. Je to jako koukat se na obraz za záclonou, přes kterou nikdy pořádně neuvidíte, ale hluboce toužíte onen obraz spatřil. O poznání horší je vědomí, že za záclonou je portrét muže, který vás pronásleduje i v těch nejosobnějších snech. *** Kapitoly jsou pojmenovány po písničkách. Ke kapitolám může sedět název, část textu nebo melodie***