Krátká povídka o křivdách a srdcích plných bolesti. Nebudou chybět raněné víly, ani nenávistní lovci.

Pieseň sirén volá k sebe mužov, ktorí zahynú na morských útesoch a nikdy sa nevrátia späť na svoju loď. A predsa sa tentokrát tak stalo. Prekrásny cover od @Pauli_Black

Za svěžího rozbřesku stojí dvaadvacet lučištníků proti stejnému počtu ke kůlům připoutaných odsouzenců. Nevlídný vítr rozptyluje jejich velitele a zdaleka nikdo si to chladné jitro neužívá. --- !!! Je to stará věc. Čili po stránce provedení asi není tak úplně skvělá xD !!! Zcela náhodně jsem narazila na tento hanebně zapomenutý text. Nechávám jej záměrně beze změny, tak, jak ho mé mladší já sesumírovalo. Původně se jednalo o prolog k jistému epickému, rozsáhlému a nikdy nezrealizovanému příběhu. Jelikož je však tento kousek jediný, co z příběhu kdy vzniklo, a jelikož mé plány už nejsou zdaleka tak odvážné jako kdysi, přidávám ho sem jako skromné samostatné těleso.

V malej kaviarni na rohu ulice v roku 1924 sa stretnú v novembrový podvečer dvaja ľudia. Zatiaľ čo okolo nich znejú tóny džezovej hudby, obaja odhaľujú pravdu. Za cover krásne ďakujem @Pauli_Black

Už když Anja byla malá, máma jí říkala, že zažije velké neštěstí. Jenže uplynul šestnáctý rok jejího života a nic hrůzostrašného se nestalo. Jen její blížící se Oslava v ní probouzela zděšení. Dle tradice si na Oslavě musela vybrat manžela. Zájemců o místo po jejím boku bylo hodně. Nejenže je dcerou vůdce vesnice, ale také přemožitelkou ďábla ze Západního lesa. Nikdo ale neví, že v ten den to nebyla její brokovnice, která zasáhla ďábla. Byla to brokovnice neznámého muže; jediného člověka, kterému Anja nejenže chtěla povědět pravdu, ale kterého také chtěla poznat. Za ňamajzní obálku velké díky @alexcoorne Psáno v rámci výzvy „Open Novella Contest CZ/SK 2021". Téma: 1. „Buď zemřeš jako hrdina, nebo budeš žít dost dlouho na to, aby se z tebe stal padouch." - Temný rytíř povstal.