„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

Byl jsi můj nejlepší přítel. Na svatbě jsi mi šel za svědka. Svěřoval jsem se ti se vším. Moje manželka tě měla ráda. Zamilovala se do tebe. Opustila mě a šla za tebou. Tys ji přijmul s otevřenou náručí. Začal jsem tě nenávidět. Dal jsi přednost jí před námi. Před naším přátelstvím. Zradils mě. Denně na to myslím. Teď líbá tebe. Teď spí s tebou. Teď miluje tebe. A ty ji taky. A to bolí, Benjamine. Bolí, že miluješ ji. Bolí, žes dal přednost jí. A proto tě nenávidím. Nenávidím tě, protože tě miluju. A to není správné, Benjamine. Není správné to, co jsi mi udělal.

Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.

Astro Dalili je sirotek. V dětském domově slečny Simmonsonové, kde vyrůstá, je dvanáct pokojů, z čehož má každý specifické obyvatele. Jsou tu osamělí i přátelští, lenoši i darebové, hlupáci i opravdoví chytrolíni. Poslední pokoj, dvanáctku, obývají pouze čtyři osoby, které jsou ale něčím výjimečné. Chovají se jinak, a dokáží vnímat svět jinýma očima než ostatní. To se Astro hodí. I ona je něčím unikátní. Cítí se jako chlapec, a je dost možné, že tyto čtyři osoby to mohou chápat. Ba co víc, mohou jí dopomoct pocítit to stejné co oni. Jaké je to být kluk. Jaké to je být jejich 'bratříček'. Ale cesta je mnohdy trnitá i s přáteli po boku. ⚛ ⚛ ⚠Upozorňuji⚠ - Násilí, znásilnění, vulgarismy, dětský obchod❗ - Vzhledem k povaze samotného anime (bohužel) příběh nesleduje tradiční japonskou situaci té doby. Tuto knihu jsem začala psát cca ve dvanácti letech a nyní - o deset let později - jsem nešťastným zasazením stejně frustrovaná, jako vy. Příběh nicméně stále sleduje předlohu anime, (která je taky jeden velký binec, co si budeme povídat), takže prosím omluvte všechny náboženské, kulturní, dopravní a další nesmyslnosti. Příběh je na nich již teď bohužel postaven, a změnou těchto věcí bych musela překopat celou osu. - Charaktery převzatých postav i jejich příběh jsem si přizpůsobila❗ - Knížka prochází korekcí. Opravené kapitoly poznáte podle toho, že jsou v názvu očíslovány římskými číslicemi❗ ⚛ ⚛ Na námět knížky "Krev posvátných" od Ruuna 777 #1 Místo v kategorii Sakamaki :0 #1 Místo v kategorii diaboliklovers :0 🌼5k✔ 🌼10k✔ 🌼15k✔ 🌼20k✔ 🌼30k✅ 🌼40k?