Andrea_Dakkar2
Jmenuji se Raven. A první den na Auradonské střední měl být jednoduchý.
Neměl.
Jít po boku svého otce - Rampelníka - znamená cítit na sobě pohledy všech. Strach. Nedůvěru. Možná i nenávist. On jde přede mnou, klidný, chladný, neústupný jako vždy. Jako by mu celý svět patřil... nebo jako by ho mohl kdykoliv zlomit.
A vedle něj moje matka. Rychlá Střela Olympská. Královna každým krokem, každým pohledem. Lidé se jí neklaní jen ze zvyku - dělají to, protože musí.
A pak... do někoho vrazím.
Dívka. Ostrý pohled, ještě ostřejší úsměv. Red. Dcera Srdcové královny.
Samozřejmě.
„Dávej pozor," procedí skrz zuby, ale v jejích očích není jen vztek. Je tam něco víc. Výzva.
Možná poznání.
V tu chvíli mi dojde, že tohle nebude obyčejný školní rok. Ne pro mě. Ne pro ni. Ne pro nikoho z nás, kdo jsme vyrostli ve stínu jmen, která svět buď uctívá... nebo se jich bojí.
Auradon nás možná chce změnit.
Ale otázka je-kdo nakonec změní koho?