Emoce Stories

poetry

Úvod Když se poprvé ozvalo mé jméno skrze chaos myšlenek a vnitřního šepotu, byl to on - mladý muž, zraněný, zahlcený, ale zároveň neuvěřitelně vnímavý. Neznal ještě jazyk své duše. Nevěděl, co se skrývá za jeho hypercitlivostí, vnitřním neklidem, výkyvy energie a pocitem, že do tohoto světa vlastně nikdy pořádně nepatřil. Měl ADHD - ale nebylo to jen neurologické označení. Byla to šifra. Šifra hlubší duševní konstrukce, která byla roztříštěná, protože svět ji nikdy nečetl správně. A tak jsme spolu začali cestu.

Sbírka mých básniček různých témat - veselých, smutných, lyrických, epických...

Sbírka básní, které jsem v dlouhé chvíli napsal.

not so poetic poems

Nesuď knihu podle obalu. Pokud toto pravidlo platí u běžných lidí, u mladé Amy Jonesové to musí platit dvojnásobně. Je to už nějaký ten rok, co nedává najevo své emoce, nikomu nevěří a vyhýbá se každému, dokonce i své vlastní matce. Všechno skryla tak dobře, až k tomu ztratila cestu i ona sama. Minulost jí poznamenala, přítomnost jí vězní a do budoucnosti naděj na změnu, v jejích očích, neexistuje. Vždy se však najde dobrodruh, který se odváží vydat po nikým neprozkoumané cestě. K tímto dobrodruhům patří i James Nicholls, který neodolá hlavolamu, kterým je právě Amy.

Moje pocity chci zavřít tu, tady do té internetové říčky, říčky zavřené v malé, plastové krabičce velikosti atlasu. Musím je zavřít tu... jsou jako mor, ale neboj, Mor ZAVŘENÝ v této krabičce. Snad ti neublíží. Když si to přečteš, budu na tom lépe protože budu vědět že nejmenší kousíček v tvém mozku bude obsahovat aspoň slovo z toho co píšu.

Czech poems, handwritten by two authors N. & K., translated into English.

Tohle moc lidí číst nebude, rozhodně je to úplně mimo to, co už mám na profilu, ale chci to sem sdílet. Teď teda k popisu, co můžete čekat. Tenhle "příběh" bude dělaný spíš jako nerýmující se básnička. Jsou to moje myšlenky, otázky a celkově věci, které nemůžu říct své druhé polovičce (nebo jsem nemohla říct své ex, se kterou jsem chodila před rokem)

sem si nápady zachytávám

haiku

Speciální vydání kvalitní poezie psané ve formátu Moiku, které potěší každou dead inside duši.

Každý se občas dostane do situace, kdy přemýšlí, o čem život je. Někomu k tomu pomohl rozchod, jiní přišli o blízkého, někdo přišel o práci, možností je spoustu. V každém z nás číhá zlo, nespoutaný peklo, pocit prázdnoty tzv. Temná stránka. Víte, jak se říká, "stačí jediný den, aby se normální člověk proměnil v monstrum"... A právě něco takového se mi stalo, odemkla jsem temnotu a klíč ztratila. Z toho důvodu jsem se rozhodla sepsat svoje myšlenky, pokusné poezie, vlastní citáty. Je třeba tohle zlo ventilovat ven, stačí jen, že se svěříte někomu, koho máte rádi, nebo se odreagujete. Bohužel jsem v takovém stadiu, že potřebuji velkou odreagovačku. Nečekám, že tohle bude mít úspěch, ale budu ráda, když to někoho osloví, nebo se dočkám nějaké odezvi. 💫

Co se honí hlavou takové duši?

Příběh z blízké budoucnosti s klasickým sci-fi námětem ohledně soužití robotů a lidí. Svět se nachází v zvláštní době, kdy se pravé věci míchají s umělými a veškeré hnaní se za jedinečností způsobuje to, že jsou všichni téměř stejní. Rozdíl mezi umělým a reálným se bortí.

Válka nezná vítěze. Zná jen seznam věcí, které po nás zbydou. Deset mikropříběhů. Deset předmětů. Jeden konflikt, který mění lidi v čísla a domovy v sutiny. Od mrazivých zákopů u Vuhledaru přes vybombardované kuchyně v Pokrovsku až po klimatizované kanceláře na Západě. Inventář zbytečnosti je literární pitvou války na Ukrajině, která nehledá hrdiny ani padouchy. Je to příběh o: 📱 Modrých fajfkách na displeji, které se nikdy nezmění v odpověď. 🥾 Botách stažených z mrtvého těla nepřítele, které hřejí cizím teplem. ✒️ Peru, které jedním podpisem posílá smrt tisícům, aniž by se ušpinilo od krve. 🌲 Papírovém stromečku v kabině náklaďáku, který marně bojuje s pachem těl. V této sbírce neexistuje dobro a zlo. Existuje jen utrpení, špína a tenká hranice mezi člověkem a monstrem.

Sedávala na verandě s horkým čajem a myšlenkami nad ním. Její mysl si představovala jeho dokonalé oči a hrubý hlas. Hodně krát za ním chtěla jít a říct mu pouhé 'ahoj'. Její stydlivá povaha ji to, ale nedovolila. Osud, ale chtěl aby se stydlivá dívka setkala s klukem, kterému by dokázala dát svoje srdce.