Koně Stories

Kdo zná hry Starshine Legacy, Star Stable a Star Stable Online bude celkem chápat o co tu běží, tahle povídka nebude úplně přesně popisovat děj z těchto her, ale bude z jeho prostředí. Povahy postav jako je třeba Lisa, Linda, Anne, Alex nebo třeba Avalon se mírně mohou lišit od skutečnosti. *Tuhle povídku bych chtěla věnovat mé kamarádce Bernie. Kdy budu přidávat další kapitoly záleží čistě na ní protože podle domluvy bude mít každý díl za odměnu, nebo se dá říct za splnění určitého úkolu. Takže pokud se vám bude povídka líbit, určitě Bernie do komentářů povzbuďte aby na svých úkolech zapracovala co nejlépe to půjde.*

Maria a Charlie cestují po světě a bojují proti bestiím, stvůrám, které potřebují očištění a vymýcení. Na své cestě narazí na muže, který jim brání v cestě. Má něco společného s bestiemi, nebo k tomu má úplně jiný důvod? Rozhodnou se tedy zjistit o Kanovi a jeho minulosti něco víc. Snad přijdou včas, až nastane další nebezpečí...

Třináctiletá Amber Marshallová začala trpět vážnou srdeční chorobou,která se nazývá Infarkt myokardu.Tato nemoc je dědičná,a tak Amber zjistí,že tu nemoc zdědila po svém dědovi.Její děda vlastní jezdeckou stáj nedaleko města kde Amber bydlí,v Hannoveru.I když už od mala měla s ním velmi blízký vztah,toto o svém dědovi nevěděla.Jednoho dne jí nabídne krátkou vyjížďku na jednom ze svých koní.Hned jak Amber spatří to nádherné zvíře,koně,se do nich zamiluje.Díky nabídce jejího dědy,kterou je pravidelný jezdecký výcvik,se po dvou rocích ježdění stane parkurovou šampionkou.Jelikož v ní její děda vidí veliký talent,neváhá při šanci ji přihlásit do Elitních parkurových závodů,na kterých se vše zvrtne.Ve chvíli,kdy má se svým koněm Siamem přeskočit poslední překážku na dráze,náhle dostane infarkt.Díky rychlé pomoci se Amber včas dostane do nemocnice.Po rychlém zotavení se Amber bojí zpět do sedla.Bojí se koní.I když miluje koně,a chce jezdit víc než cokoliv jiného,toto jí v pokoření strachu nepomáhá.Dokáže se vrátit zpět do sedla?

Moma jazdí a chce to naučiť Expla ktorý má panický strach z koní... Ako to dopadne? Dočítaj sa :D

Toto je deník Snowflake. Klisničky která se ztratila.

Vivien měla odjakživa sen, o kterém věděla, že se nikdy nesplní. Ale co když díky neuvěřitelné shodě náhod získá šanci to vyzkoušet? Může se doopravdy stát jezdkyní, ač ne takovou, jakou být chtěla? Má vůbec odvahu na to, to zkusit?

Allison Whittmore miluje koně, když se dostala na Akademii byla nadšená. Co když ji, ale její nový přátelé postavý před těžkou volbu? Dokáže pomoct těm co její pomoc potřebují?

pokus se neumřít a neřešte mojí gramatiku

Toto nie je denník, ale razzačasník to znamená, že doňho píšem len raz za čas-teda veci, úvahy, s ktorými sa budem chcieť podeliť-tie hlavnejšie, pre mňa dôležitejšie. Písať toto bola pre mňa niečo ako potreba sa zventilovať, dať von zo mňa smútok a hnev. Ale budú tu aj veselé časti. :D PS: príbeh bude obsahovať nadávky a gramatycké chyby :D

(Y/N) Okumura goes to school with her Bros. She is the daughter of Satan. What happens if she falls in love with the person sworn to kill her father?

Ve třídě zavládlo ticho.Náš třidní učitel,pan Walker,se na mé spolužáky vážně podíval.Při jeho pohledu všichni zatajili dech.Starý,a přísný muž se procházel kolem našich lavic,zatímco nám rozdával naše pololetní vysvědčení.Při zastavení u mé lavice si odkašlal. ,,Amber,mohla jsi se snažit víc." řekl a odložil na mou lavici papír s mými známkami.Udiveně jsem se podívala na mé výsledky z matematiky. ,,Čtyřka?" vyjekla jsem.Podložila jsem si hlavu pravou rukou,a přemýšlela jsem o tom,jak bude reagovat mamka.Najednou jsem cítila tlak za krkem.Má kamarádka Samm mi dala ruku kolem ramen a podívala se mi do očí. ,,To bude dobrý." nadějně se usmála,ale já jsem jí svůj úsměv neobětovala.V tom zazvonilo.Se zazvoněním se všichni zvedli,a začali si balit věci.Já jsem zvonek však ignorovala.Nemohla jsem myslet na nic jinýho,než na to,co řekne mamka.Už jen kvůli tomu,že se s tátou před měsícem rozvedli,jsem jí nechtěla přidělávat další starosti.Ale vypadá to,že čas se vrátit nedá.Zvedla jsem se,a společně se Samm jsem se loudala ke dveřím. ,,Půjdem ke mně,nechceš?" usmála se.To jsem jí ale nemohla zapřít.Vždy,když jsem měla hodně špatnou náladu,ona mi vždy pomohla.Už jen kvůli jejímu optimismu jsem se nemohla mračit.Upřímně,bylo mi hned líp.Namířili jsme do šatny.Rychle jsme popadli naše tašky s bundama a utíkali ven z toho příšerného zařízení,kterému se říká škola.Pospíchali jsme na zastávku,na které právě stál autobus jedoucí k Samm domů.Když jsme doběhli ke dvěřím autobusu,nemohla jsem popadnout dech.Tlačilo mě na hrudníku,což se mi obvykle nestává.Bolest u srdce jsem naštěstí překonala,nastoupila do autobusu a dělala,jako by mi nic nebylo.Sedli jsme si na sedadla do zadní části autobusu. ,,Ani se mi nechce domů." přerušila jsem ticho. ,,Neboj,máš ještě mě.Jestli chceš,můžeš u nás dneska spát."